U snědeného krámu (1933)

Miluju staré filmy. Miluju Buriana. Ale tohle se nepovedlo. První polovina byla neskutečná nuda a Vlasta neskutečně otravný. Některé jeho výstupy jsem už pak přeskakoval. Pak zdánlivě naskočil příběh, ale neskutečně smutný... A vzhledem k popisu filmu, který konec přímo popisuje, můžu také dodat, že konec je tragický. A v ústech po tomto díle zůstává hořká pachuť...

Dnes to může snad působit sentimentálně, ovšem ruku na chlopeň, nejsme spíše až příliš cyničtí? Ten příběh je jistě silný, protože je fatální, a až téměř antický ve své osudovosti... Co se týče herců, tam to trochu kazila jedině Ela Poznerová (slečna nevěsta), ale i zde můžeme přimhouřit oko, jelikož jmenovaná své oči většinou jen klopila.

Zezačátku docela legrační filmík ale pak to docela zvážní a to i díky Burianovi jehož Kylián byla správně potrhlá a celkem legrační figurka která si pořád vožírá hubu na sekyru ale taky to byla pěkně vychcaná svině hlavně za tu prasárnu co udělá na konci. Tady v tom filmu byl prostě neuvěřitelně vlezlej záporák skrz naskrz.

Smutný příběh obchodníka, který toužil po lásce, a proto se oženil s mladou dívkou, která však milovala jiného. Pro dobrotu sám dával na dluh a živil i matku manželky, až mu nezbylo vůbec nic. František Smolík v roli dobráka exceluje, zatímco Burian s Nedošínskou i Poznerovou jsou správně  nepříjemní ve svých rolích malých lidí, kteří myslí jen na sebe a jiné ničí.

K tomuto filmu nedokážem byť zhovievavý. Ťažko si viem predstaviť, že by mohol zaujať niekoho iného, ako filmového historika a možno snáď fanúšika prvorepublikovej doby. Ja som sa výrazne nudil, pomáhal si rýchloposunom a tak ani neviem, či v tomto filme zaznel ten známy výrok o pálenke, ktorú Kyllián kupuje u svého drogisty za korunu, ale ta není k přirovnání.