Zpívání v dešti (1952)

Klasický muzikál plný farieb, hudby a skvelých hereckých výkonov. Sám som s nedočkavosťou čakal na tie slávne čísla a usmieval sa od ucha k uchu. Film je aj vtipný vďaka patáliam z prechodu nemého filmu na zvukový, vznikajú strašne vtipné situácie, kedy herečka piští a nevie spievať, alebo si nevie zvyknúť na mikrofón, ktorý ma nainštalovaný v rekvizitách. Výborná zábava s hollywoodského prostredia, aký máme radi! Niečo podobné sa úspešne snažil vytvoriť aj Damien Chazelle so svojím LaLa Landom alebo takým Babylonom. Ale klasika je len jedna.

A další modla se kácí. Naštěstí ve zvuku, takže je to pěkně slyšet! Uznávám, že někde pod vším tím nesnesitelně slizkým muzikálovým pozlátkem a nekonečně banálním romantickým filmem je asi film s vyššími ambicemi, jenže ta krusta je tak tlustá, že všechno pod sebou udusí. | Dokud jsem neviděl tohle a Čaroděje ze země Oz, myslel jsem, že mám klasické muzikály rád. Ale zoufalost těch dvou vůbec nejklasičtějších mě poněkud zviklala.

Chcela by som toto absolútne Dielo vidieť ešte raz tak, ako som ho videla prvý raz na strednej škole. Nechcem si predstaviť, ako veľmi museli byť traja hlavní herci zničení po hodinách tancovania a spievania, keď vo výsledku podali absolútne fantastický výkon. Sekvencia s "filmom vo filme" sa mi síce vždy zdá byť umelo natiahnutá, ale celkovo je to majstrovské dielo.

Herci a jejich energický přenos emocí na diváka, dynamické taneční kreace, obří ateliéry plné krásných kulis a chytlavé songy - to jsou ty správné pilíře k vytvoření úspěšné, v tomto případě již legendární satirické komedie s příběhem o lásce a příchodu zvuku do filmu - Singin' in the Rain. Z režijního hlediska velmi podařená práce, při které oba dva režiséři Gene Kelly a Stanley Donen přesně věděli, co po hercích chtít, zvlášť u tanečních kreací, které mají skvělou choreografii. Samotné herecké výkony jsou na svou dobu více než dobré, ale v dnešní době můžou vyznít naivně a lehce nepřirozeně, nicméně v této době se tomu neubránilo mnoho dalších filmů. Nejvíce bych pochválil herce Donalda O’Connora v roli Cosma Browna, který do snímku předával neskutečnou energii. Právě jeho vtipné připomínky v nevhodnou chvilku mě často rozesmály, nemluvě o pohybovém talentu - jeho grimasy mi připomněly herce Jima Carreyho. Z celého filmu mě nejvíce pobavila scéna, kdy se kvůli natáčení musí protagonista Don Lockwood (G. Kelly) zamilovaně dvořit prohnané Kathy Selden (Debbie Reynolds), lehce přihlouplé herečce s šíleným hlasem, přičemž na sebe šeptem hudrují - vyzdvihl bych zde právě herecký výkon Debbie a jejího příšerného hlasu, na který divák jen tak nezapomene. Taneční čísla, ve kterých bylo mnoho tanečníků a herců jsou okázalá, ale pro mě byly nejzajímavější právě ty méně megalomanské, např. malebná scéna v dešti při zpěvu skladby Singin' in the Rain, která díky své lehkosti utekla až příliš rychle. Velmi efektně zachycena ponurá atmosféra uličky v dešti (natočená v ateliéru MGM), byla odlehčena a oživena díky dané skladbě a hlavně tanečnímu číslu G. Kellyho, při které vznikla legendární scénka, kdy Don skočí na lampu. Další taneční scéna, tentokrát pro reklamu na oblečení byla nadčasová, stylem jako z 80. let - extravagantní kostýmy, přehršel barev, dynamický střih… Svou atmosférou velmi působivá, i když lehce natažená taneční scéna, při které tanečnici Cyd Charicce vlají bílé šaty v nekonečném, abstraktním prostředí, působí velmi odlišně a poklidně oproti uspěchanému zbytku filmu. Cyd Charicce a její tanec před závěrem filmu mi připomněl známé taneční číslo z Pulp Fiction. Zajímavou částí příběhu je hlavní romantická linka s Linou Lamont (Jean Hagen) a Donem, kde se uplatnilo přísloví: ,,Co se rádo škádlívá, to se rádo mívá.“ Zejména vývoj Liny je zábavný - zprvu filmově negramotná žena, ze které se stane hvězda ve filmovém světě. Obecně problematika nástupu zvuku a boje herců s ním byla tím nejvydařenějším tématem snímku - neustálé problémy herečky Kathy a řešení štábu jak jí pomoci, např. vměstnáním mikrofonu do jejích šatů, což je de facto jedním z prvních použití předchůdce mikroportu, kvůli kterému nastal další vtipný problém - hlasitý zvuk tlukotu jejího srdce. Má to šmrnc, vtipný příběh, vydařenou kameru, herci vás nabijí energií… Jen škoda, že se takové nevinné filmy už netočí. Bohužel, podobné razantní skoky ve filmografii již naše, či budoucí generace nejspíše nezažije. Hodnotím: 75%.

Až tak ma to nezaujalo, ale asi som mal príliš veľké očakávania. Nič menej, uznávam tento film ako klasiku kinematografie a keď bude moja budúca žena ho mať rada, rád si ho s ňou pozriem kedykoľvek a kdekoľvek. Hoci mi naivné vyznenie snímku trochu vadí, uznávam že pamätné scény filmu - vyznanie lásky na rebríku v zákulisí, slávneSingin' in the Rainod Genea Kellyho je niečo, čo na mňa hlboko a veľmi zapôsobilo. Takže chápem, prečo tento film mnohí majú radi. 80%