Two Virgins (1968)

Dokonale chápu, proč se lidé od tohoto díla odcizují, nedokoukají jej nebo nařknou jenom z neučesaných, podlých, zlých, troufalých mánií dvou odstřelených umělců, kteří už nemají co dělat a tak si hrají s podivnými zvuky a náhodně je mixují s nelíbivou hudbou. Vidět to takhle je jednoduché. Složitější je vcítit se do tohoto díla a představit si, co všechno za Unfinished Music No. 1: Two Virgins a další experimentátorské nahrávky jak obou dohromady, tak jen Yoko Ono stojí. Doporučuji si přečíst komentář uživatele: forminx. Avantgarda je velice složitý, kontroverzní a komplexní žánr, ač se to na první pohled nemusí zdát.

Myslím si, že nízke hodnotenie tohto filmu má základ najmä v nepochopení, alebo v neochote porozumieť konceptu.Two Virgins, ako spoločné dielo Johna a Yoko (a mimochodom prvý Lennonov album mimo Beatles) sa svojím konceptom rozprestiera medzi štyri druhy umenia – film (Two Virgins), hudobný album (Unfinished Music No. 1: Two Virgins), fotografiu (neslávne známy obal LP platne, ktorý vôbec nie je prvoplánový) a samozrejme literatúru (Johnova poviedkaTwo Virginsz roku 1968 publikovaná v jeho poslednej zbierkeSkywriting by Word of Mouth).Two Virginsako film je na jednej strane istým spôsobom akýmsi manifestom. Lennon býva od začiatku označovaný za toho artového Beatla, za toho avant-gardného, experimentujúceho, no opak je pravdou. Popis uvedený vyššie sedí viac na Paula McCartneyho. Vo svojej knihePaul McCartney: Many Years from NowBarry Miles upozorňuje na fakt, že Lennon bol voči avant-gardným dielam vždy nedôverčivý, dokonca prehlásil, že"Avant-garde is French for bullshit".Two Virgins,album a aj film, predstavuje posun v Lennonovom vnímaní a uvažovaní. Je prostriedkom, cez ktorý manifestuje svoju otvorenosť voči iným, predtým vzdialeným umeleckým sféram, ktoré stoja mimo jeho komfortnej zóny – nonsensovej poézie a rocku. Tu si zasluhuje uznanie Yoko, ktorá Johnovi tie obzory rozšírila a v istom zmysle ho naučila uvoľniť sa pri vnímaní avant-gardného umenia (John sám v rozhovore s Davidom Sheffom povedal, že jeho vzťah s Yoko je vzťahteacher – pupil). Na strane druhej jeTwo Virginsvlastne romantickým filmom – úvodné sekvencie by som neoznačil ako "hľadanie sa", z môjho pohľadu ide skôr o postupné prelínanie a splývanie dvoch duší do jednej, ktoré dosahuje vyvrcholenie v druhej polovici filmu. Nehovoriac o tom, že po dokončení rovnomenného hudobného albumu sa John a Yoko prvýkrát fyzicky zblížili. Čo sa týka hudby, je to plnohodnotná skladba vmusique concrète, ktorá pokračuje v línií priekopníkov žánru, akým je ajSymphonie pour un homme seulPierra Schaeffera a Pierra Henryho. Navyše sa nejedná o prvoplánovú skladbu, ktorej zámerom je šokovať – Yoko Ono mala skúsenosti v rámci kompozície avant-gardnej hudby ešte pred tým ako spoznala Johna a ako vokalistka sa taktiež podieľala na prevedení skladby Johna CageaAria and Solo for Piano with Fontana Mix. A čo sa týka onoho notorického obalu LP – Lennon povedal, že vnímal prácu Yoko Ono ako veľmi čistú a tento spôsob vyjadrenia jeho dojmu mu prišiel najvhodnejší.

Beatles som považoval za bandu anglických čurákov, no a najväčší kokot z nich sa mi javil John Lennon. Vždy keď ho vidím mám chuť mu dať po papuli. Vôbec sa nečudujem pánovi Chapmanovi, že ho zastrelil. Lennon bol jebnutý hippiesácky chuj. To som si absolútne potvrdil, keď som zhliadol snímok „Two Virgins“, ktorý natočil v roku 1968 s tou svojou šikmookou feministickou dominantnou mongolkou Joko Ono. Piča Ono, kokot Lennon a „Two Virgins“ všetko je to jeden primitívny sfetovaný odpad!

Při sledování jsem si připadal jako v Tescu, když stojím ve frontě, kde je deset lidí, všichni se přeřvávaj a čekaj až se na ně dostane řada, i přes to, že se na ceduli nad nimi slibuje, že když bude řada u pokladny mít více jak čtyři lidi, tak otevřou další pokladnu. Jinak řečeno... připadal jsem si jak debil.

Jako kdybych sledovala svět očima někoho, kdo si vzal opravdu hodně drog. V první polovině sledujeme dva překrývající se záběry tváří, v druhé Johna a Yoko v těsném objetí. Do toho se ozývá neposlouchatelné skřehotání a pazvuky, z kterých se občas vyloupne náznak hudby. Těch 20 minut života chci zpátky.