Kabaret (1972)

Ani nevím, o čem má film pořádně být, ale dalo se to, i když se nejedná o muzikál v klasickém slova smyslu. Film je fantasticky sestříhaný, taky dobře zrežírovaný, herecké výkony jsou dobré, především Liza Minnelli, která mi se svou postavou Sally Bowles spíš připadala jako z nějakého filmu o HIV, a samozřejmě Joel Grey, který svou roli Konferenciéra ztvárnil výborně a zaslouženě si odnesl Oscara za vedlejší roli. Z příběhu jsem ten příchod války moc necítil, ani když už jsem ho cítit měl, nějak to filmu moc nešlo. Ze začátku mě ta vystoupení v Kit Kat Klubu moc nebrala, spíš jsem chtěl poznávat příběh, ale pak mě chytla i ta vystoupení, především mě bavilo sledovat Joela Greye.

To, co se odehrává na pozadí, je v tomto filmu mnohem zajímavější než hlavní příběh v popředí. Liza Minnelli je vyloženě odpudivá, vzhledem, za který mohou vizážisté, ale i hereckým projevem; už kvůli tomu se na to těžko kouká. Ale má naprosto úžasný hlas. Jeden z těch přehnaně oceňovaných filmů ve své době, které však tu dobu nepřežily. PS: Film, který mne zaujal mnohem a více a který také stavěl na kontrastu svobodomyslnosti a svobodné kultury a nastupujícího totalitářského zupáctví a buranství:Swing Kids

Nedávno mi někdo říkal, že jestli je jeden filmový žánr, který fakt nemá rád, tak to jsou muzikály. A já jsem konečně nalezl odpověď na tuto tezi: jde jen o to, najít si ten svůj dobrý muzikál! ABob Fosseje dle mého názoru skvělou vstupenkou do světa hudebních filmů. Jak Kabaret takAll that jazzjsou mistrovská díla, která osloví jak běžného diváka, tak potěší i oko odborníka. Vždyť o tom jistě svědčí jak počet Oscarů (které Kabaret získal v konkurenci s prvnímKmotrem!), tak Zlatá palma z Cannes. To co je na těch filmech obdivuhodné, je dle mého názoru zejména Fosseho cit pro práci s rytmikou hudby, tanečního pohybu a střihové skladby, které dokáže mistrovsky komponovat do působivých vizuálních vjemů. Zároveň do nich umí zapojit i citlivý a dobře načasovaný humor, což se samozřejmě taky počítá k dobru. A ačkoliv jsem Kabaret vnímal jako trochu slabší než All that jazz, i přes to jsem byl nadšen a odcházel jsem s pocitem kvalitního filmového zážitku. Všechno co se třpytí není zlato, ale kdo hledá, ten kvalitu najde!

Vynikajúca dráma, ktorá diváka s kabaretným úškľabkom sprevádza vzostupom nacizmu v uliciach Berlína. Excentrická kabaretná herečka Sally a mladý Angličan Brian sú našimi sprievodcami obdobím dekadencie, v ktorom ľudia blúdia stratení vo svojich vzťahoch a hľadajú pevný bod. Produkcia je výborná, hoci náladu vytvárajú len kabaretné vystúpenia a dobová hudba z gramofónu. Perfektne strieda obrazy akoby z rôznych svetov. Bujarý život hlavných hrdinov strieda parodický svet kabaretu a medzi nimi presvitá drsná realita nacistického násilia. Herci hrajú svoje postavy skvele a hoci je ich kariéra ešte len na začiatku, Liza Minnelli je neuveriteľne presvedčivo extravagantná a mladý Michael York je dokonalý plachý intelektuál.

Ono těch muzikálů v americké historii bylo natočeno mnoho. A znovu jsem udiven množstvím Oscarů, které tento získal. Faktem je, že řadu slavných písní a melodií jsem znal již dříve a nyní již vím, odkud pocházejí. Třeba i to slavné taneční číslo Jiřího Korna a Daniely Šinkorové z jednoho Silvestra myslím. Právě taneční čísla a hudba je asi to nejvýraznější na filmu. A různorodé kostýmy, které ke 30. letům v Berlíně možná taky patřily. Zvláštní ale je, že pamětníci si hlavní město Německa pamatují trochu jinak, tak kde je pravda? Liza Minnelli byla ve své roli dobrá. Jinak mě ale snímek zase tolik nebavil. Zmiňovaný závan nacismu je cítit až na samém konci.