Třetí táta (1988)

„Cesty Páně jsou nevyzpytatelné" praví Písmo Svaté a že na tom něco bude se přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím, že ne zrovna takové, jak by si sám představoval. A o jednom takovém osudu právě vypráví tento snímek, který vznikl ještě v době socialismu, což znamená, že obsahuje ono, dnes tolik proklínané, socialistické smýšlení. To však nijak neubírá na kvalitě v rámci dramaticko-psychologické filmové tvorby. Svým námětem má rozhodně co říct i dnes. Takovýchto snímků bylo natočeno hodně a co se týče námětu, je skutečně z čeho vybírat. Ať se to někomu líbí nebo ne, natočen je kvalitně v celém svém aspektu dané problematiky. Právě svou dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje vážnost problematiky, což znamená, že se rozhodně najedená o nic zábavného. Je to příběh, který by bez skrupulí klidně mohl nést označení 'osudový příběh ze života'. Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A je to myšlenka v rámci obyčejného lidského přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť platí v každé době. A co víc, třeba se v tom někdo s podobným osudem i pozná. Tentokrát se svým způsobem jedná o příběh dětský, který vypráví o Jakubovi, kterak si vlastní pílí pořídil tatínka a pro svou maminku toho správného muže. Ale jistě, tkví z toho určitá naivita a nekoncepčnost, ale právě v tom je pojato kouzlo dětské duše a dětského vnímání. Ryze televizní snímek se socialistickou moralizační myšlenkou na správném místě, neboť v této době se samoživitelky ne zrovna s radostí podporovali.

Zpočátku dobrý, hezké prostředí, sice předvídatelný děj, ale budiž. Rodinný film... Dáda v nejlepších letech a v roli mrchy, která jí vždy šla. Váňa zrovna tak. Urostlý drsňák, ale citlivý. :-)
Postupně se ale děj i postavy stávaly stále protivnějšími a hloupějšími a motiv sobectví z toho koukal až hrůza. Zasloužilá matka s tupým výrazem přerostlé naivky byla kapitola sama pro sebe. V závěru se to zvrhlo v naprosto pitomou hovadinu. Škoda.

Líbí se mi, jak to uměl Ludvík Ráža zatraktivnit. Pan Vlk velkej fešák, maminka tak akorát sympatická, chlapec k sežrání, přítelkyně jakbysmet, adept na náhradního tátu Hrabánek odpornej na první dobrou... Do toho ta zdařilá fikce pouťového mága. Tenhle televizní film mám rád, dali si na něm záležet.

Uff pane Vlk, to jsem si naslzela do nedělního žehlení, že jsem ani prádlo kropit nemusela. Docela milý rodinný film od matadora dětského filmu minulého století Ludvíka Ráži, pěkné záběry přírody, příběh o rodinných vztazích, hezká Hapkova hudba. Když to srovnám s dnešní tvorbou pro děti, co dávají třeba na Nickelodeonu, měla bych těch hvězdiček dát možná i víc.

Nádherný film kde malý kluk získal srdce od člověka kterého si jako tátu zamiloval. Ikdyž bylo od začátku jasné jak to všechno dopadne, tak ikdyž to není skutečné a byli to jen herci, tak jsem klukovi i v tom filmu přála ať je šťastný že má tak milého, statečněho a vnímavého tátu. Jenom ho tak ještě neoslovoval. :-)