Třetí princ (1982)

Mám rád, když pohádky dokážou být alespoň trošku originální, což byl přesně případ této pohádky. Ostřílené pohádkové duo si zde střihlo dokonce kvarteto. Příběh byl poměrně zajímavý a Adrpašské skály mu dodaly vítaný temný nádech, což je vždycky fajn. Celkem mě pobavil i závěr, kdy se princové a princezny napárovali a jediný chytrý Jaroslav zůstal sám samotář ne cestě samotou a rozhodl se zasvětit svůj život grupn šuknu s celým podzámčím. [70 %]

Jedna z mála československých pohádek po které si váš syn bude chtít pořídit meč a koně, ne legíny jako měl Měsíčník. Ale pokud je vaše děcko produktem spermatu zředěného sojovým latté a vychováno ve sluníčkovém světě lqbtq strejdů tak mu to raději nepouštějte, jinak se bude v noci pochcávat až do státnic na gender studies.

Jedna z pouhých tří pohádek, které mě fascinují i ve středním věku a dívám se na ně se zájmem každé Vánoce nebo jindy, když se vysílají. Čím to je? Je velmi mysteriózní, velmi temná, velmi výtvarně výpravná, ne moc dětská, nejsou zde vlastně žádné žertovné scény (až na závěrečný radostný výběh na louku) a zdroje pro lidové hlášky, což v pohádkách opravdu nepotřebuji. Zásadní roli zde hraje dosti odvážná Kurzova hudba, která je opět mysteriózní a temná a fungující na jednoduchých asociacích: v akčních scénách ve skalách je to vlastně soudobá vážná, hodně naléhavá a dokonce disonantní hudba plná kvílících trombonů a hřmících tympánů, ve scenách s nálezy diamantů je naopak jen adekvátně krystalický jemný xylofon, ve scénách s pohledy na vzdálené kejklíře ambientní plochy.

PoPopelceaVečernicipřišla třetí velká pohádková roleLibuše Šafránkové, a opět dobrodružně pojatá, po letech znovu sPavlem Trávníčkemcoby partnerem, který už tady byl na prince možná trošku starý, ale nijak zvlášť to nevadí. I bezMrakomorapůsobí tahle pohádka docela temně a Šafránková je nezvykle "drsná". Své místo mezi vánoční klasikou si rozhodně zaslouží.

Skvělá výprava, ale pořád tomu nemohu přijít na chuť. Vím ,že kdysi jsem se nudil u těch hledacích scén ve skalách. Nyní, po letech také a navíc si myslím, že je zde opět naprosto zbytečná role vyprávěče.
Dějově je to poněkud statické. Zato hudební stránka věci je skvělá. Sice mi přímo ve filmu lezla ta hudba na nervy, ale on to byl asi účel, aby to v těch skalách tak nějak působilo. Hudba v úvodu je pak typickým dílem pana Hapky s nádhernou melodií.30 %