Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1965)

Freddy Klarfeld:„Všichni chceme žít - jenom to je náš zločin."Dráma, pri ktorej od prvých minút tušíte… Ale o to tu nejde, ide tu o silu dialógov a celkovej atmosféry. Scény pôsobia divadelne, odohrávajú sa na malom priestore, aby podčiarkovali tragédiu tej doby. Mne, Slovenke, tento film nebol známy a tak som objavila skvost. Nádherný hlas Jiřího Adamíru, s ktorým sa mi spájajú skôr pekné a pohodové postavy. Tu – v roli nacistu – cynika, zažiaril. K obsahu sa nebudem podrobnejšie vyjadrovať, asi by som opäť dodala – povinne púšťať na hodinách dejepisu.

Velmi přesvědčivé. Krásný příklad toho, jak i s malým kašpárkem (s minimálními náklady) se dá zahrát velké divadlo (natočit parádní film). Spíše než válečný by si film zasloužil přídomek psychologický. Řada lidí to vnímá tak, že bohatí Židé byli důvěřiví. Co jim tak asi jiného zbývalo, než hrát důvěřivé a do poslední chvíle, kterou se snažili maximálně oddálit, doufat, že to divadlo které hráli spolu s protistranou, která ovšem hrála divadlo kruté a zvrácené, nějakým způsobem povede k záchraně aspoň toho posledního, co jim zbývá.  Všichni museli vědět, že to dopadne, jak to dopadlo. Psal se rok 1943.

Až skoro divadelní inscenace, kde děj tlačí do popředí dialogy pronesené skvělými herci. Dějové prázdnější, za což může jistě fakt, že jde o adaptaci, která si to může dovolit trochu víc, než film. Ale za mě spokojenost. Atmosféra a napětí tak skvěle fungující, až mi bylo nepříjemně a to na televizní film je zážitek, jaký jsem z u filmu dlouho neměl.

Antonín Moskalyk dokázal vytvořit skvělý televizní film, který jako na pilířích stojí na hereckých výkonech našich legend. Zároveň se mu podařilo vytvořit nesmírně působivou atmosféru pohybující se na hraně dobra a zla. Tam kde divák myslí, že by mohl přijít dobrý konec, protože tomu vše nasvědčuje se karta obrací a člověk začíná tušit, že je zle. Vyvrcholením absolutního pocitu prázdného děsu je pak konec, který to vše završí a znalec historie už tuší, k čemu se schyluje.

Vynikající adaptace vynikající předlohy, která má tři silné stránky - plejádu našich nejlepších herců, temnou atmosféru hodnou Spalovače mrtvol, a neustálé nervydrásající napětí. V šedesátkách u nás vznikaly naprosté klenoty, z nichž je velká část bohužel úplně zapomenutá, Tohle je až nedůstojné uvedení v televizi, klidně to mohlo získat ocenění.