Délka polibku devadesát (1965)

Ve filmu je zmíněna celá řada témat. Jak tehdejší rodinná politika, tak bytová. Mě se nejvíc líbila celá řada novot a budoucích vizí v domě. Jenže v roce 65 se mohlo ještě víc. A tak Moskalyk tímto filmem útočí na odposlouchávání StB, paroduje dotazníky, které chtějí vědět o lidech všechno, po narození paterčat hned vznikne komise, což ale známe i z naší doby atd. Nevím, zda po srpnu 68 šel snímek do trezoru, ale působí i dnes zajímavě, ovšem asi jinak než v době svého vzniku. Jenže řada témat je velmi nadčasových.

Řekla bych, že se jedná o poměrně vydařenou parodii na socialistické plánování a s tím související podporu růstu porodnosti za každou cenu. Některé situace jsou sice poplatné době vzniku, stále jich však zůstává relativně dost nadčasových. Nejde sice o žádné velké umění, ale jako kousavá satira do samotného nitra komunistického režimu tenhle film funguje docela dobře. (65%)

Celovečerní prvotinaAntonína Moskalykana téma plodnost, porodnost a problémy které souvisí s narozenímpaterčat. Divák je svědky mnoha různorodých scének, nápadů, jako třeba přistávající helikoptéra, rozbíjení asfaltu při motoristickém závodu, striptýz, desítky králíků na schodech, k vidění je dokonce opice. Snímek mi připomíná perlu absurdnostiMuž, který stoupl v ceně, ale zatímco ten velmi citlivě graduje arežisérznal míru, recenzovanýsnímek po čase začne nudit a hraničit spřeplácaným, ke konci pak už vůbec o děti nejde. Ještě dostbalíkoidní zmetkařOldřich Vlachmá ve svém druhém filmu málo prostoru ukázat své hraní tak jak ho z pozdějších rolí známe, i když má vlastně hlavní roli. Ale přes to všechnorežisérprokazuje talent, který, žel bohu, uplatnil v pouhých čtyřech celovečerních snímcích. Ten první z nich je ale rozhodně nejslabší.

SURREALITY SHOW desítky let před reality show! A taky jakási VIAGRA pro muže i ženy!. Ztřeštěná satira na socialistické plánování a předehnání Západu, kde na tiskovce překládá A.J.Liehm, vystupují zástupci spřátelených států (tehdy socialistický Alžír ap.). Ďábelsky aktivní Otomar Krejča se tu vyřádil! Paralelně probíhá plánovaná výstavba Severozápadní dráhy, která protíná supervilu manželů s pěti dětmi. Končí to narozením jediného dítěte...(Film ve své době zcela nepochopen kritikou, která se zaměřovala na novou vlnu, i diváky, pro které to třeštění bylo nepochopitelné).

Strašná, totálně nesmyslná komedie. Sálá z ní křečovité budovatelské nadšení, jak kdyby se psal rok 1950. Povinný optimismus a jásání na povel. Komunističtí papaláši v černých brýlích (v čele s nepříjemným Krejčou), jak nějací zápaďáci - jak pěst na oko. Hloupé vtipy, které se opakují třeba pětkrát za sebou (zkraty - toto slovo se hodí na celý film). Maminka porodí paterčata, ale jako by je neměla. Po nastěhování do rádoby chytrého domu se o ně okamžitě přestane starat a spolu s nešikovným tatínkem, rekordmanem ve výrobě zmetků, zkoušejí vesele mačkat různá tlačítka spíše v hotelu než ve vile, protože vedle rodinky tam bydlí i pět sestřiček, prostitutky a další pakáž. S velkým sebezapřením jsem vydržel do půlky, ale dokoukat se to fakt nedalo. Zkusil jsem ještě pár sekvencí z druhé poloviny a tam šlo zase o nějaké rozmnožování králíků nebo co, takže nesmysl na entou pokračoval.