Purpurová růže z Káhiry (1985)

Nápad za milion. Pokud je Woodyho, tak tleskám nad originalitou. Vůbec jsem netušil s jakou zápletkou Purpurová růže pracuje. Určitě bych kouknul daleko dříve. Rovněž mě překvapilo jak moc jsem viděl v Jeffu Danielsovi toho blbějšího z blbých. Tady svou roli zvládnul přímo mistrně. Mia Farrow je na můj vkus až příliš jemná dáma. 70%

Na tomtoWoodyhofilme je najlepšia samotná zápletka. Cecilia, obyčajná žena z ľudu, zabúda na problémy a trápenia práve v kine. Pozná všetky filmy, až raz... Herec vystúpi z plátna a vyberú sa spolu na prechádzku. Páčilo sa mi, že postavy z filmu reagujú na danú situáciu, pozerajú do publika a hľadajú svojho spoluherca. Fikcia sa prelína s realitou a to veľmi invenčným spôsobom.Mia FarrowaJeff Danielsako dvojica, ktorej to spolu pristane. Príjemná fantasy romanca.

You make love without fading out?Zlaté časy kinematografu.
Přestože má většina diváků, včetně mě, víc ráda ty legrační filmy Woodyho Allena (statisticky prokázaný fakt), je známo, že jeho divácké srdce bije pro jiné žánry - severská dramata (Interiéry), thrillery (Match Point), muzikály (Všichni říkají: Miluji tě). A melodrama jako jePurpurová růže.
I ta je dokladem smutné skutečnosti, že filmař není vždy nejlepší v tom, co je mu divácky nejmilejší. Zvlášť když to tvůrce stále trochu strhává k tomu, v čem exceluje.Růženení vyloženě špatná, dokonce je velice povedená ve scénách, které boří čtvrtou stěnu nikoliv mezi postavami a divákem, ale mezi postavami a postavami a jinými postavami. (Architektonicky vzato se nejedná o čtvrtou, ale první stěnu.) Tento prvek skvěle navazuje na autorovy chytré a vtipné komentáře různých médií v jiných filmech.
Kombinace komediálních a melodramatických scén, podivná hybridnost a ryze nekomediální naturel Mii Farrow ale filmu moc nesvědčí. Allen, možná vystrašený možností, že by jeho film nebyl dost umělecký, nakonec opouští docela příjemný rámec fantastické romantické komedie a uděluje filmu odvážný, pravdivý, silný nicméně velmi trpký závěr.

Uťáplá žena v domácnosti uprostřed krize 30. let žije v trudné realitě s násilnickým manželem flákačem a tak utíká do světa nablýskaných 30. let ve filmu. Krásně oblečení, odvážní, čestní, milující hrdinové - a jeden takový vystoupí z filmového plátna a zamiluje se do ní! Je to skoro sci-fi, spíše takové ve stylu Twilight Zone - diváci jsou v šoku, bossové v Hollywoodu to řeší, postavy jsou zaseklé a nemůžou pokračovat a hádají se s diváky. Filmový hrdina ví základy, ale nezná boha ani bordel :) (tady asi nakupovali tvůrci Posledního akčního hrdiny) Allen se spíše soustředí na romantiku - hrdinka čelí volbě mezi skutečností a iluzí, kterou komplikuje ještě herec hrající postavy, který k ní začne taky něco cítit. Ale i tak to funguje, je to krásné, skvěle zahrané Farrowovou i Danielsem, asi nejlepší Allenův film skoro na 5*... SPOILER a pak přijde zdrcující konec. Hrdinka odejde od manžela, filmového hrdinu pošle zpět a rozhodne se být s hercem, který ji ale opustí. Co to do prdele bylo za konec?!!! KONEC SPOILERu. Takže 4* ale i tak nejpřístupnější a nejzajímavější Allen co jsem zatím viděl.

Alespoň na chvíli žít jiný život a ještě lépe v něm být s tím vysněným ideálem, prostě uniknout z reality. Ta je pro Cecili velmi tvrdá, denní stereotyp a život s manželem, který si ji (velmi mírně řečeno) neváží. Purpurová růže z Káhiry je ve filmografii Woodyho Allena něčím jiným, i když zase nepostrádá jeho klasická témata, lásku k filmu a vztahy obecně. Ten nápad se ale mohl více využít, rozvinout, v komediální části třeba o další konfrontace s realitou. Vůbec když se děj zaměřuje především na hlavní pár, což díky výborným výkonům Mii Farrow a Jeffa Danielse funguje. Podobně zajímavé je i dění mezi herci na plátně a roztržky s diváky, čehož zase mohlo být více. Závěr však z mého pohledu zachraňuje co může, i když Cecili jsem tu pohádku vlastně velmi přál. Filmy jsou tím nejlepším, ale pouze dočasným únikem.