Tonkei šindžú (1981)

Ako netvrdím, že to nechutné nebolo, bolo a to dosť. Ale než by ma chliev plní prasiat a japonský úchylák nejako extrémne znechutil, som skôr pociťoval nudu. Aj ten čudesný kontrastný filter ma po chvíľke prestal baviť. Asi som toho už videl priveľa a nejako mi to uškodilo..

Nemám slov. To se musí vidět. Japonská šílenost pár exelán.

Drtivý útok na smysly, kdy pod červeným filtrem se mísí násilné obrazy zvířecích jatek, rasového boje a surrealismu při zachycení příběhu dvou Korejců žijících v Japonsku jejichž láska je zničena následkem rasové diskriminace....Příliš nesouvislé, aby to působilo surreálně. Nihilistická bezúčelná ničivost.(25.03.2022)

Surealismus defektního lidství zde v silně undergroundově pokřiveném hávu klestí cestu pro "Noisy Requiem", v němž se také člověk proměňuje v osamocenou zrůdu: ne-lidskost v klasické podobě zvířete a v podobě klasické metafory a absolutně neklasické formy dělá z "Pig-Chicken Suicide" studii moderního odcizení. Komunita obskurních postav, přebírajících na sebe podobu zvěře, kterou chová, zvěře, kterou všichni ostatní lidé potřebují, zvěře, ve kterou se ti první proměňují a dosahují za to pohrdání a vyloučení těch všech ostatních, kteří onou špinavou zvěří dávno jsou. Osaměle putující dítě libující si v smrti a lhostejnosti: dítě vzniklé z pohlavního ne-styku masturbujících postav, dítě své doby. Deprese, exprese, nekontinuální střih vrhající materialitu krve a výparů do nitra obrazů lidských trosek.(12.06.2016)

Extrémně náročný film ke shlédnutí, kdy netušíte jestli jste normální vy, režisér nebo kde je vlastně chyba? (Témata krásně shrnul a rozebral Panjosef). Růžovo-fialová barva z propracované kamery Vám zůstane před očima ještě hodně dlouho. Yoshihiko Matsui dokazuje, že je fakt jinde a to dokazuje i svým pozdějším kouskem NOISY REQUIEM. Trošku bych zde zkrátil stopáž a byla by to EX++ pecka. Tento film bych dal povinně promítat do základních škol pro 2. stupeň. :D . Chro Chro Chro ať žije blázinec. 95%(14.08.2012)