Henry: Portrét masového vraha (1986)

Dva nezajímaví burani občas někam vyjedou a někoho zabijou. Takřka žádnou psychologickou hloubku to nemá a exploatační to taky není. Někdo sem sdílel, že samozřejmost, s níž je to celé pojato, je až mrazivá, ale na mě to takhle nepůsobilo. Buď to není výtvarně dostatečně výrazné, aby to na mě takhle dopadlo anebo jsem už viděl tolik svinstva, že mě nemrazí z toho, že někdo někoho takřka bezdůvodně a s vší samozřejmostí zabíjí, "protože takhle samozřejmé by to přeci být nemělo"...

Wow! Kurva wow! Slice of life ze života sériového vraha, kde hlavní roli ironicky nehrají vraždy, nýbrž sledování rozkladu dvou postav, které se vetřely do života titulního Henryho. Ten umně využíval situace a s oběma manipuloval – celý film tak mapuje tuto cestu. Atmosféricky je to, jak jsem naznačoval, bez velkého násilí. To se odehrává spíš ve zvuku, a o to je silnější. V kině se hodně lidí místy smálo, dialogy mi ale přišly záměrně chladné/odpojené, i když pár momentů humoru bylo evidentně myšleno schválně. Neskutečná jízda, která ukazuje rozklad a manipulaci postav, jež byly rozbité už od počátku, zatímco Henry působí jako určitá katarze i hybatel děje. Byl jsem tak pohlcený, že jsem u finále měl pocit, jako bych koukal jen dvacet minut. Režie byla dobře uchopená a chytře pracovala se scénami – ty, které měly navodit atmosféru či nepříjemnost, to skutečně dokázaly, zatímco ty všední působily přirozeně. Díky Festivalu otrlého diváka za tenhle zážitek. Bylo to neskutečný. 10/10

Čtu si komentáře, které obsahují "šokující, hnusný, odporný, těžko stravitelný, nápor na divákovu psychiku", a s každým dalším takovým přečteným komentářem si kladu otázku, zda nejsou v pořádku autoři těch komentářů, nebo já. Protože já se u Henryho párkrát uchichtl a u scény boje s finálním bossem se nahlas zasmál. Nebyla to sice taškařice jakoAmerické psycho, ale Henry k ní měl blízko. Diskuze o vizitkách tu nahrazuje hraní karet a Henry nemá tak pěkný úsměv jako Patrick, ale jinak je Henry skoro jako AP. Za rozhovor na konci filmu o tom, jak se dva hlavní představitelé milují poté, co zavraždili parťáka a Henry mu ve vaně odřízl hlavu, zvyšuju z dlouho zamýšlených tří hvězd na čtyři. Dobré to bylo.

Veľmi zaujímavý pohľad do hlavy masového vraha. Film ponúka skôr psychologický teror než fyzický plný killov, ale zato mŕtvych tiel je dosť od prvého do posledného záberu. Ako iné osemdesiatkové horory má film mrazivú atmosféru, skvelú kameru aj sound dizajn. Tiež cením, že nám film na začiatku ukázal, že príbeh je vymyslený a nejde o konkrétny prípad. Henry je určite film, ktorý by fanúšikmi artoviek mal byť videný. 8/10

Absolutně jsem nepochopil co na tomhle filmu má být kultovního, šokujícího či dokonce hororového. Má to hodinu dvacet, přičemž většinu času sledujeme poflakování dvou buranů a jedné holky v zaplivaném bytě. V druhé půlce přijde pár naprosto suchých vražd, jedno relativně hnusné home video a krvavé finále (sice fajn, ale to má každý druhý thriller). A "zcela nečekané" vyústění. O postavách se nic nedovíme, s realitou to taky nic společného nemá. Rooker je sice ošklivej ale nepůsobí nijak hrozivě nebo slizce, to už spíše ten jeho kamarád. A hlavně je to příšerná nuda. Kdejaký béčkový slasher toho nabízel (i v té době) 10* víc.