Tomato Kechappu Kōtei (1971)

Nebudu lhát; nápad o tom, že děti svrhnou dospělé a budou vládnout je zajímavý, ale na můj skromný vkus je to příliš explicitně pedofilní. A že bude mít tenhle film tak vysoké hodnocení u místních pedo mastičů jsem docela čekal - stylizují to jako rádoby artsy film, jen aby se necítili špatně, kolikrát si u toho vymastili pinďoura.(01.08.2022)

Kinematografická theorie sa již více než sloletí snaží zodpovědět otázku jak co nejvěrněji přenést ze stříbrného plátna do auditoria emoce, které se tvůrci snažili stvárnit, které zamýšleli. Odpověď je zřejmě v nedohlednu a jenom empírie získaná sledováním filmových děl snad jednou přinese kýženou odpověď. A právě Emperor Tomato Ketchup je jeden z těch snimků, který do skládané mozaiky výše uvedeného hledání může položit další kámen. Předkládá morální oxymorony, které nelze jenom tak hodit za hlavu a já sám nedokážu objektívně popsat své pocity, které jsem měl po shlédnutí tohto filmu, pochopit jeho poselství je těžké k čemu přispívá i formální stránka díla, která je nonkomfortní (a to jsem použil eufemismus). Upozorňuji na to, že film je, jak píše uživatel Flipper, těžké sousto.(09.11.2015)

Takřka úplné rozpojení efektu výrazových prostředků a výpovědi, kterou film vysílá k divákovi. Dystopické varování odsuzující radikální zvrat jakožto událost, po níž se moci chápe ještě horší síla, než nám dnes vládne, je v absolutním protikladu k formě celého filmu - ta je totálně avantgardní, undergroundová, subverzivní. Film se vysmívá mládežnickému hnutí 60. let, jeho revolučnímu levičáctví atp., sám je však paradoxně po jevové stránce jejich dokonalým odrazem. Jsem zmaten. (Někde v internetech jsem se dočetl názor, že to může být vlastně jen ironickým zhmotněním fantaskních představ, které měli konzervativci právě o onom hnutí - zajímavé, ale nemyslím si to). Terayama opět na hraně symbolismu, surrealismu i naturalismu, nekompromisní. Nejzajímavější je použití různých druhů literárních pramenů ("nedějových" textů jako ústav, byrokratických nařízení atp.), vysvětlujících celkovou situaci, ale často jen velmi volně či vůbec aktuální děj. (Viděna 72 minutová verze.)(03.11.2015)

Je zhola nemožné vysvětlit pocity, které Terayamovo dílo v člověku zanechá, komukoli, kdo nikdy nestrávil ani okamžik ponořen do jeho filmového světa, tak odlišného od čehokoli, co jsem kdy měl tu možnost poznat. Můj pohled na filmy už nikdy nebude stejný...(23.12.2009)

viděl jsem kratší 27minutovou verzi.(13.04.2008)