Svítání (1933)

Jasně, na první pohled se to dá odstřelit coby levicová agitka. Film jí i je, naprosto přiznaně, ale mnohem důležitější je fakt, že vznikal v době, kdy 1) se pořád český zvukový film rodil, 2) ještě spoustu let před nástupem komunismu a za 3) po těchto filmech v domácí podobě byla poptávka a nouze. Kmínek to seZlatým ptáčetemspíš dost podělal, Kubásek se taky zrovna nezdá jako dobrá volba, vzhledem k tomu, že jeho první zvukový (byť spíš dodatečně ozvučený) film je vyloženě špatný. Ale z mého pohledu to vůbec není špatné, ať už za to víc může Kubáskova režie, Vávrův první scénář nebo Stallichova kamera. S příběhem a postavami se sice pracuje chatrně, životný není nikdo a všichni jen deklamují teze o těžkém údělu chudých občanů. Jenže o ty nešlo tolik jako o silně stylistické vyjádření toho stejného. Dialogy tak sice fungují jen někdy, ale postupná výstavba a propojování scén z továren, běžného života dělnické třídy a důležitých postav či kontrastu pohledu bohatých na chudé a naopak, v tom je zobrazeno solidně. Přišlo mi to dost ovlivněné sovětskou montážní školou, stejně jako komunismem obecně, ať už symbolem kladiva coby dělnické revolty nebo internacionálou v poslední scéně. Jenže to mám potřebu spíš chválit, zvlášť když se zde chytře pracuje s nakloněnými záběry, víceexpozicemi, střihovou skladbou, až avantgardními montážemi záběrů prací továrních strojů... Po této stránce je to opravdu dost působivé, což u filmu, který vypadá jako dobový průměr, rozhodně je dost osvěžující a synaptické. Dolů by to ještě tahaly poněkud patetické dialogy, ale stačily scény čistě obrazového vyprávění a vždycky jsem byl spokojeně zpátky. Pro mě až nečekaně vyspělé a učenlivé od zahraničních vzorů, navíc s dělnickými postavami, které mají individuální povahy (!) a dá se tak s nimi bez problémů sympatizovat. Toho by snad žádná agitka natočená za komunismu nebyla schopná. Možná krapet nadhodnocuji, ale mě se to zamlouvalo. Slabé 4*

Docela netradiční film naší tehdejší kinematografie. Skvělý němý úvod, vůbec vizuálně se film povedl. Zvuková stopa je, pravda, slabší a navíc občas chybí pár vteřin filmu. Některé scény dnes působí poněkud pateticky, ale je třeba si uvědomit, že jsme stále v podstatě na začátku zvukové éry. Pro mě nadprůměrný film, na kterém se ovšem zub času podepsal.

I když mě v podstatě nezajímaly postavy a jejich osud, musím uznat, že vykreslení deprese, když člověk nemůže dlouho sehnat práci, se povedlo. A taky se jedná o jeden z prvních scénářů, co napsal Otakar Vávra.

Prakticky nemám co vytknout. Opět film, o kterém se toho namluvilo snad až příliš. A přitom je to výtečný, surový film o krizi. Formálně dominují dynamické montáže, herecky jsou přesní úplně všichni v dramatických i trpce komických rolích. Téma je pokryté zeširoka, ideálně je vybalancován bezstarostný život mladého páru (skvostná je zejména scéna v lese, kde za každým keřem prožívá romanci jiná dvojice) s pozdější tragédií. Nechybí dobově přesné figurky na obou stranách společenského spektra. Pozdější kritické filmy byly často alespoň z poloviny komediemi nebo se opíraly o osvědčená divadelní dramata. Kubáskův film je jiný. A ještě jedno téma je důležité, ztracená kariéra Jožky Koldovské, zdejší debutantky, která to sice před ochodem do Brna dotáhla na 7 celovečerních filmů, ale 2 z nich se nedochovaly a výraznější role měla vlastně jen zde a v také dlouho chybějícíOsudné chvíli, což z ní učinilo prakticky neviditelnou herečku a je to obrovská škoda.(04.12.2025)

„Poslechni Ádo, to musí být hrozné, když člověk nemůže pracovat, viď?“ Strašné, Anežko. Ačkoliv zrovna do ní bych se asi strefovat neměl, když se z ní nakonec vyklubala úplná světice, že...Každopádně, úvodní „hláška“ jen potvrzuje základní problém filmu; řada vážně myšlených replik a situací tak opravdu nevyznívá. Stejně jako se tvůrcům nepodařily postavy (např. křečovitě usmívající se Váša či Adolf, věnující se hledění do dáli a šmírování jiného páru na úkor své milé)…s jedinou výjimkou v podobě “velkorysé“ bytné (výborná Kysilková). Ale ono to v případě této agitky asi ani nešlo jinak. Už úvod je jak vystřižený ze sovětského montážního filmu. A pak to jen pokračuje. Zhýralá a bezcitná buržoazie provede „okamžitou racionalizaci výroby“ (propouštění, snižování platů), aby i nadále mohla hýřit, no a těžce pracující dělnictvo se náhle ocitne v existenční krizi, a to na všech frontách. A už se volá po kladivu a rozbíjení…či přece jen někdo přijde k rozumu? Hodnotím slabším průměrem a zároveň s Kubáskem po jeho 3 dílech definitivně končím.(21.04.2019)