Souhvězdí Panny (1965)

Celý film jsem se snažil pochopit o co tu jde a proč to je takhle natočené a musím přiznat, že jsem to ani na konci nepochopil. Na tenhle film se stojí podívat pro mladou krásnou Obermaierovou, stále přinasranýho Jelínka a mladýho Líbíčka. Jinak je to taková variace na romantické téma v kasárnách, kde je chvilku všechno štajf a pak pár hodin lítání v rozepnutý košili. Pucholta rád nemám, za mě všude kde hraje tak celý plátno zabere jeho zvláštní obličej. Těžko říct jestli tohle vlastně někoho někdy bavilo nebo to jen prošlo a lidi ocenili formu. Písničky divadla Semafor tu působí mile a příjemně, ale jinak zvláštní věc.

Jeden z prvních filmů začínající české Nové vlny, tvořící předvoj klenotů české kinematografie, které postupně ve druhé polovině šedesátých let vznikaly. Ve své době zapůsobil hlavně nečekaně pojatou erotikou, a mladá Jaroslava Obermaierová se stala opravdovou senzací. Milostný akt byl podmalován tehdejším hitem Schody do nebe a byl natočen na tehdejší poměry nevídaně otevřeně. Dobré herecké obsazení v čele s Vladimírem Pucholtem dodává atmosféře života posádky vojenského letiště svěžest i mírný nadhled. Velmi dobrý film, ale Lásky jedné plavovlásky a Hoří má panenko měly teprve přijít, a netrvalo jim to dlouho.

(♫) "Takový schody do nebe,  postavit chtěl bych pro Tebe, Vždyť ty jsi bílá, jako ta víla, nemyslíš vůbec na sebe."Titulní píseň tohoto filmu v podání Karla Kopeckého spolu se dvěma na svou dobu poměrně odvážně pojatými erotickými scénami s Jaroslavou Obermaierovou patří mezi to nejlepší, co tento film nabízí. Z toho dalšího mě zaujalo snad jen takové odlehčené herectví Jiřího Adamíry. Zbytek, tedy hlavně vylíčení atmosféry na vojně v podání  Vladimír Pucholta či Jiří Wimmera mi tedy moc nesedl.

Tento bizarní paskvil mohl vymyslet jedině rádoby literát a politik M. Uhde a spol, kteří nemají ani potuchy co je to život vojenský. Sled nesmyslů podporovaný vše chápajícím a tolerantním Adamírou. Obrmajerka s Čápem předvádí postelovou smršť, kterou asi nikdy nezažili, tak nemají co předvést. Svojí nahotou si zajisté pootevřela dvířka své budoucí kariéry. Osobně jsem sloužil na voj. letišti Planá u Č.B. tak velice dobře vím co je možné a co je fantasmagorie. Špinavé prostory ošetřovny a nejen ty, by snad mohly reprezentovat parizánský bunkr a ne vojenské prostory u prominentního útvaru !!!

Čekal jsem od toho komediální náhled do našich sixties u ČSLA a odešel s několika poznatky. Za prvé Obermaierová byla v té době fakt kočka, za druhé ta odvážná milostná scéna musela v tehdejší době působit jako hardporno a za třetí, Pucholt mne tu nebavil ba až prudil. A nebyl sám, zručně mu sekundoval Wimmer. Řada řečiček často opakovaných pro důraz na vtipnost byla trapná i to Půcholtovo koktání. Je škoda, že Obermaierová po okupaci 68 přesedlala na režimní vlnu a ocitla se v hlavní roli nejedné komunistické normalizační brutky včetně Majora Zemana. Kdo mně potěšil a je tomu tak vždy byl noblesní Jiří Adamíra. A jako leteckého fandu mne i bavily ty útržkovité záběry na leteckou základnu se všemi těmi Migy 21 a Suchoji co jsme v té době měli ve výzbroji našeho letectva. Film je protkán skvělými písničkami té doby jímž vévodí: Takový schody do nebe... Jelikož z toho na mně něco z těch šedesátek dýchlo, řadím to k průměru a dávám za tři přilepené kůžičky. * * *