Já, spravedlnost (1967)

Neprávem polozapomenutý (k 22. květnu 2026 má na čsfd pouze 665 hodnocení) film ze "zlatých šedesátých" (přestože nespadá do Nové vlny). Přitom v hlavní roli exceluje jeden z hereckých velikánů českého herectví Karel Höger a na scénáři spolupracoval - za své komedie národem milovaný - Miloš Macourek (NFA:Miloš Macourek sice debutoval scénářem k hravé komedii Kdo chce zabít Jessii? (1966), po iniciační zkušenosti s Václavem Vorlíčkem však adaptoval pro Zbyňka Brynycha „vážný“ román Miroslava Hanuše z roku 1946). A právě osobnost Miloše Macourka by mohla posloužit za výchozí bodnabízenéreflexetohoto snímku - byl to totiž právě Miloš Macourek, kdo napsal scénář k filmuZítra vstanu a opařím se čajem(1977), na který lze pohlížet jako na přímý ideový protějšekJá, spravedlnosti(1966). Tak jako se "hrdinové" filmuZítra vstanu...snaží za pomoci stroje času vyzbrojit Hitlera vodíkovou bombou a tím zvrátit výsledek války ve prospěch nacistů, tak i "hrdinové"Spravedlnostikonspirují nad plány s Hitlerem (Zbyněk Brynych měl šťastnou ruku, když do role největšího padoucha 20. století obsadil Fritze Dieze), oproti Abardovi a spol. z populární sci-fi komedie se však postavy tohoto dramatu nesnaží Hitlera zachránit, nýbrž naopak potrestat (nutně zjednodušuju, nesmím zamlčet, že mezi těmito konspirátory se najdou další konspirátoři, kteří se snaží Hitlera naopak osvobodit a resuscitovat jeho vražednou politiku). Jak takové trestání Hitlera v praxi vypadá? Opakujícím se modelováním krizových situací, které podkopávají Hitlerovo psychické (i fyzické) zdraví. Je toto ještě spravedlnost, nebo už naopak barbarství (pootevírající dveře podobným hrůzám, jejímž architektem byl Hitler), toť otázka, kterou si klade MUDr. Heřman (Höger), přesvědčený humanista, který se má starat o to, aby Hitler výkon trestu vydržel co nejdéle. Nebo obecněji (a nadčasověji), jaký je adekvátní trest pro muže, který zapříčil miliony mrtvých, a co už je z ohledem na ideály humanismu neospravedlnitelné? Brynychův film - tak jak jsem mu porozuměl - nabízí odpověď, které se ne každému může zamlouvat, jelikož zřejmě nejadekvátnější výkon spravedlnosti, tak jak byl realizován v rozsudcích norimberského tribunálu, může oproti všemu tomuspektakulárnímuřádění všech historických arcilotrů působit poněkud banálně, až nicotně.  80 %

Alternativní historie je rozhodně vděčné téma, anžto nabízí myriády možností, které si nelze nijak ověřit. Brynych přichází s psychothrillerem o přeživším Hitlerovi, který je podrobován opakujícímu se cyklu mučení a rekonvalescence  a nad vraty onoho opevněného sídla, kde k tomu docházelo, chyběl jen nápis "Zanechte vší naděje, kdo vstupujete".Hitler by si podobné peklo na Zemi zasloužil, o tom není pochyb, ale osobně nevěřím, že by se jeho chování dalo takhle příhodně schematizovat do ukřičeného a ukňouraného zbabělce, byť nám tenhle jeho obrázek samozřejmě štymuje. Ponechám-li ale morální šablonu stranou, zůstává mi oku lahodící vytříbená forma s typicky brynychovskými pohledy a úhly, kterou jsem si  užíval společně s högerovským herectvím plnými doušky a tak rád i lehce nadhodnotím a trochu proti proudu za pět.

Niekoľké spracovanie Brynycha o hrôzach kolektívnej radikalizácie a strachu za čias protektorátu. Táto verzia je taká viac sci-fi v zmysle časových a dejových voľnomyšlienkárskych konštruktov. Má teda dôsledne preniknúť do duše tých, ktorí zlo páchali a ako sa s tým "vyrovnávajú". Naproti aleA páty jezdec je strach(1964) je atmosféricky menej sugestívny, menej výtvarne a klaustrofóbne mystický. Ide o ďalší zo série podobných dejov a režisér sa tak trochu vyčerpal touto témou. Je to zahrané presvedčivo a natočené na vysokej európskej úrovni. Tieňohry a pohyb kamery je miestami taktilný ale občas aj nezúčastnený. Tieto prechody medzi emancipáciou deja a cynickým chladom sú uvedomelým historickým revizionizmom, ktorý sa snaží byť autentický. Akurát, lepšie a zaujímavejšie to bolo predostrené vo vyššie spomínanej snímke.

Rozhodne zajimavy film, kde je citit napeti. Chvilku mi trvalo, nez jsem se v nem zorientoval...coz se mi nastesti nakonec povedlo. Obcasne "neprelozeni" nemciny ve filmu vnimam dlouha leta jako hrozne minus filmu, nemecky umim opravdu lapidarne...a tohle prichazeni o souvislosti mi pak ubira na zazitku. Film je nepravem opomijen ikdyz zorientovat se v nem kdo je s kym apod. stoji za to...

,,Milióny lidí by chtělo Hitlera. Tak jako ho máte vy!"Tak já bych si něco takového spíše odpustil. Mělo jít zřejmě o  výpověď ryzího humanismu o tom, že i takoví zlosynové jako Hitler si zaslouží lidské zacházení. Celé to zpracování mi ale přišlo takové zmatené. Jen těžko jsem se orientoval v ději a jednotlivých postavách a moc nechápal, proč se někteří "nacisté" snaží Hitlera potrestat a jiní osvobodit. Ještě že se na scéně vyskytuje Karel Höger v roli doktora, který nemůže snést představu, že"pro Hitlera je jedna smrt málo", a neztotožňuje se s tím, že on"musí umírat stokrát."