Snadný život (1957)

Je fascinující sledovat, jak si soudruzi v krátké periodě druhé poloviny 50.let mysleli, že Indie bude kámoš (řečí druhé mateřštiny bhái bhái). Inda sice žádného narychlo nesehnali, ale to nevadí, úlohu davového nou-nejma zahrál stejně dobře Číňan. Indologie se prezentuje jako takový normální obor, který dokáže docela obstojně vystudovat i Pepíček Zíma nebo Menšík. Film sám o sobě je pouhou trapnou moralitkou proti příživníkům, kteří zklamali důvěru lidu, tedy žádný ohňostroj zábavy. Indie ovšem má funkci jako kulisa, propagační PR, motivační nalejvárna (buď horník – nebo indolog!), a to je na socialistický kus docela netradiční podívaná.

Další z filmů, který je zajímavý spíše dobovou Prahou než svým námětem. Díky tomu je to taková časová kapsle. A je to asi nejstarší film, ve kterém jsem poprvé zaregistroval Jiřího Suchého. Samotný příběh je o nepoctivém studentovi, který nejen fláká školu, podvádí kantory ale ještě je děvkař. A to by to nemohl být film z roku 1957, aby nakonec lotr jeden prostopášná, nepoctivá nezaplakal nad svým výdělkem. Celkově mne to ale docela nudilo. Tohle je  jen za zápočty. **

Nevýrazný příslib lepších filmových časů.1)  Na svou dobu je snímek odvážný a nekonformní - život a vzájemné vztahy studentů zachycuje věrohodně. Děj působí rovněž uvěřitelně až na ten naroubovaný konec, bez něhož by ovšem film vůbec nevznikl. Dnes mi však celé dění připadá mdlé a nevýrazné._____ 2)  26letý Jiří Papež (prospěchářský student Boris) a 24letý Ivo Palec (student Petr) odvedli standardní výkon._____ 3)  Mile potěšili 28letý Vladimír Menšík (student Saxon), 25letý Josef Zíma (student Michal) a 26letý Jiří Suchý (student s basou).

Tezovitý příběh o charakterově pokřiveném kariéristovi, který, jak napovídá název filmu, vede snadný život – ovšem na cizí účet. Postavy jsou velmi schematické, některé dokonce nepravděpodobné (Jana, Petr), v lecčems je ten film ale přece jen nadčasový: otevřeně popisuje, jakými prostředky lze dosáhnout úspěchu při studiu a při psaní diplomové práce. Pravda, způsoby se v mnohém změnily, ale cíl zůstává stejný. Skvěle nasnímané záběry nejznámějších pražských scenérií doplňují mladé tváře začínajících herců – Vladimíra Menšíka, Josefa Zímy, Jiřího Suchého a Jany Werichové. A také dobový šlágr Vlastimila Hály a Vratislava Blažka Dáme si do bytu.

Snadný život hrdina vyprávění stvořený v roce 1957 Jiřím Brdečkou a Milošem Makovcem podle námětu Mileny Kelimek Tobolové nemá. Výstižnější by bylo, že má ve srovnání s ostatními postavami příběhu Snadnější život. Dosahuje lepších výsledků s menší námahou. Jenže vypravěči zjevně chtějí, aby to diváci vnímali negativně, tak mu navrch přidají dvě dámské známosti současně. To by bylo, aby takového chlípníka sledující neodsoudili se vším všudy. Takže tak, černobílá povrchní moralita.https://www.macguffin.cz/