Sextánka (1936)

Sextánka není rozhodně jediným filmem z toho období, který pojednává o školním prostředí. Jednoznačně je ovšem nejhorším. Alespoň z těch, které jsem viděl určitě. Už od začátku mě dostalo monotónní odříkávání textu hlavních herců, profesora Jiřího Hrona a profesorky Bruncvíkové. Vcelku nereálné je pak i to, že se studentka nesvěří žádnému z přátel. Také mladý profesor studentku bere jen jako studentku, teprve až po sebevraždě zjišťuje, že ji vlastně miluje. I na tehdejší dobu je to velmi naivně provedený a napsaný film.

Přestože miluju prvorepublikové filmy a taky (světe div se) červenou knihovnu, v tomto filmu mi spíš přišlo skoro všechno k smíchu, protože všecko bylo přehnané. Taky mě pobavilo, že šestnáctileté žačky vypadaly všechny na čtyřicet, ale chovaly se jako čtyřletá-pětiletá kůzlátka v mateřské školce. Jinak oba hlavní herci, a především Wanka, mají nadčasové charisma.

Prvorepublikový slaďák ze školního prostředí natočený velmi volně podle dívčího románku Viléma Neubauera. Rolf Wanka podává svůj standartní prkenný výkon, z dnešního pohledu řečeno, že o co líp vypadá o to hůř hraje. Ve stejném duchu mu sekunduje 22 letá Hana Vítová v roli šestnáctiletého žabce, a to nejen ona, taky ostatní se herecky moc nevytáhli.
Dnes by to bylo neodpustitelné, ale k té době se to nějak hodí a tak musím na tento jinak milý 78 let starý film pohlížet se shovívavou nostalgií. Je to spíš film pro ženy, zkrátka Rolf Wanka byl opravdu fešák.

Ten film je strašný, přitom by stačilo poměrně málo, aby působil zajímavěji - zasadit ho do skutečně romantického ovzduší (jako třeba je Noční motýl), obsadit skutečně dramatické herce (spíše divadelní, zde jen Steimar a Kronbauerová) a ubrat prostor pro první spíše dobově komediální část (která zas tak špatná nakonec i díky Ferbasové či Kreuzmannovi není) odkazující - už názvem (který je podle mě hodně zavádějící) k Fričovým študáckým komediím (ale ubírajícím citové vypjatosti, kvůli níž byl film zřejmě točen) , pak by to bylo melodrama silné a přesvědčivé (hudba filmu je pro žánr dokonalá). Přes všechny chyby nakonec dávám průměr, protože určité kvalitativní aspekty přeci jen zůstávají.

Nesmírně silný a "hluboký" lidský příběh dvou dospělých lidí. Myslím, že oboum hlavním představitelům tedy profesoru Hronovi (Wanka) a studentce Evě Martenové (Vítová) role nesmírně sedly, především typově. Navíc film je nesmírně silný lidský příběh, jak jsem již zmínil, takže k úplnému hodnocení se bohužel nepřikloním jen proto, že už má tento film nějaký pátek. Ale jinak excelentní.