Osudy dobrého vojáka Švejka (1930)

Sestřih tří krátkých němých filmů o Švejkovi do jednoho delšího. Uvidíme zde samé známé tváře, které se později proslavily v éře zvukového filmu, výjma hlavní postavy. Kdo zná knihuJaroslava HaškanebodvoudílnýStekléhofilm, ten se v ději snadno orientuje, pro neznalé to asi musel být zajímavýsledscének,kteréspojujejeden poťouchlývýborně zahranýhlupoň. Přiznávám že jde o můj první němý film, takže takový záchytný bod, od kterého se budou v budoucnu odvíjet další má hodnocení snímků této kategorie. Spíše velká zajímavost než nutnost.

Osudy dobrého vojáka Švejka jsou sestříhanou verzí 3 němých filmů, které tak neodvratně přišly o své původní stopáže. A je to velká škoda, protože zatímco prvního dílu se zachovalo poměrně dost, tak z toho třetího, který vypadá nejzajímavěji, zůstalo pouhé torzo s pár scénkami a závěrem. Karel Noll mi do role Švejka sedl mnohem lépe, protože přesně takto si ho představuji. A vedlejší postavy jsou hrané téměř všechny zajímavými herci, takže je rozhodně na co koukat.

Osudy dobrého vojáka Švejkajsou střihovým filmem Martina Friče pro společnost Gloriafilm, v jejím zájmu spojil tři starší filmová díla, vyrobené tou samou společností. Dva filmy Karla Lamače vychází z díla Jaroslava Haška, třetí od Svatopluka Innemanna má svou předlohu v kontroverzním pokračování Karla Vaňka. Švejk není postaven na slovním humoru, ale na výrazu grotesky, karikatur a satirické frašky, což toto filmové dílo němé éry splňuje na výbornou. Němý Švejk tak ustanovil vizuální podobu díla podle knižní ilustrace Josefa Lady za všeobecně přijatou normu, jsou důležitým opěrným systémem satirického vyznění. Sestavením celku ze tří částí sice občas narušuje kontinuitu celistvosti, právě proto díky vynechaným scénám získává na kvalitě spád děje i satirický ohlas prvotní myšlenky díla. Film je natěšeně rozverný, nadšení z nedávné změny státně politického uspořádání středoevropského prostoru má fyzickou podobu, vždyť rafinovaně řízená blbost je s odstupem času přijatelným prostředkem k vyjádření odporu, jehož zdánlivá pasivita je nejúspěšnějším činitelem rozkladu nechtěného a nenáviděného. Jednoznačným hrdinou satirického zesměšnění starého rakouského mocnářství je ten Josef Švejk (vynikající Karel Noll), obchodník se psy bez zjevné životní podstaty. To on se tu stává tím prostoduchým činitelem, který dopodrobna mapuje stav rozkladu a paranoické hysterie represivních nástrojů habsburského mocnářství. Válčení je znevažováno humoristickým vypětím autorovy vůle. Důležitou postavou je nadporučík Lukáš (dobrý Karel Lamač, režisér prvních dvou filmů z roku 1926, též v roli opatrně sprostého hostinského Palivce), nenasytný milovník něžného pohlaví. Švejk je jeho povzbuzením i životním traumatem současně, poklid života už nadále nebude možný. Výraznější postavou je Bretschneider (velmi zajímavý Jan W. Speerger, též v roli kuchaře na frontě Jurajdy a mnoha dalších), policejní detektiv. Je spolehlivou ochranou společenské vážnosti císařské autority a rakouské nadvlády. Výraznější postavou je také Baloun (velmi příjemný Theodor Pištěk, též v roli blázna v ústavu), zámožný mlynář a nenažraný vojín. Vojenská povinnost je mu neustálým bojem o plný žaludek. K výraznějším postavám patří také jednoroční dobrovolník Marek (příjemný Jiří Hron) a neduživý učitel Biblička (příjemný Svatopluk Innemann, režisér třetího filmu z roku 1926, taktéž v dalších rolích), kumpáni Švejka v ruském zajetí i v pracovní povinnosti válečných zajatců. Z dalších rolí: Švejkova starostlivá bytná, paní Müllerová (Antonie Nedošinská), rozezlený majitel ukradeného psa s rozhodnou mocí nuceného nástupu na frontu, plukovník Kraus von Zillergut (Vladimír Majer), jeho naivní a psa venčící služtička (Ella Nollová, též v roli ženy ruského statkáře Ivanoviče), každou nemoc odvedených mužů úspěšně zdolávající MUDr. Grünstein (Josef Oliak), Švejkem dopálený vlakový průvodčí (Josef Kobík), Švejkův kumpán maďarské pijatiky a ženista Vodička (Jiří Hojer), Lukášova maďarská aférka Kakonyová (Bronislava Livia), její žárlivý manžílek (Alois Charvát), velitel četnické stanice, toužící po odhalení ruského špiona (Josef Rovenský), Švejkův a Markův dobrodinec, ruský statkář Trachim Ivanovič (Eduard Šimáček), či jeho mladá dcerka Soňa (Galina Razimova).Osudy dobrého vojáka Švejkajsou po technické stránce poznamenány zubem času, přesto jde svým výrazem i výslednou atmosférou o vydařený první filmový přepis nejslavnější Haškovy literární postavy i jeho myšlenek a satirického uvolnění. Velmi příjemný to filmový prožitek!

Němý film podle předlohy umluvené tak, že by se do ní už snad nevešla ani jediná holá věta? Vyšlo to, protože Karel Noll je skvělý Švejk, scenáristé vybírali z Haškovy předlohy dobře a Martin Frič dovedl existující filmy zručně sestříhat do jednoho, jenž má začátek, střed i konec, zkrátka hlavu a patu. Z ostatních herců a hereček se mi moc líbila Antonie Nedošínská v roli paní Müllerové a také Karel Lamač jako nadporučík Lukáš (a hostinský Palivec). Škoda ale je, že se nikdo neodvážil složit atraktivnější hudební doprovod. Proč pořád k němým filmům vyhrává konzervativní klavír, když to jde dělat jinak? Podívejte se na Milenky starého kriminálníka s vynikající hudbou od Nekonečna, to je hned něco jiného.

Je to přece jen němý film, což rozhodně není pro každého, na druhou stranu, ten Švejk je tu prostě výborný. bohužel některé části, hlavně ta prostřední, jsou celkem hluché, což celkový dojem z filmu poměrně razantně snižuje. Pro dnešního diváka je ale tenhle sestřih tří původních krátkých filmů asi lepší, když už se tedy rozhodne na němý film kouknout.