Seishun no satsujin sha (1976)

Jelikož je pro měThe Man Who Stole the Sunvrchol japonské kinematografie své doby, tak mě samozřejmě také zajímal režisérův dřívější počin o tomto mladém zabijákovi. No, a možná to není pětihvězdičková podívaná, ale zajímavě originální počin to určitě je! Tento příběh o mladíkovi se skládá ze dvou částí. První část nabídne naprosto nečekanou situaci, která si dává na čas. Normálně takovou situaci vidíme v televizi na pár minutek, ale tady díky dialogům se to protáhlo na 45 minut, kdy jsem hltal každou minutu. Druhá část se nese v duchu psychologického dramatu, což už na mě dopad takový nemá, ale na hlavní postavu do dopad jakýsi má. Bylo zajímavé vidět, co se po takové situaci může člověku bloudit v hlavě. Herecká dvojice byla skvělá a v něčem odvážná. Mělo to fajn songy. Dvě hodiny byly akorát.Kazuhiko Hasegawaje fakt borec. Mé hodnocení:7.5/10(08.01.2026)

MLADÝ ZABIJÁK...Jednoho rána má Jun hádku s otcem, který neschvaluje jeho dívku, a otce v zuřivosti zabije....Když matka s Junem vynášejí tělo, matka obrátí vůči němu nůž, on se ubrání a tragedie je dovršena...Zvláštní film, kde vraždy nutno chápat obrazně jako vymanění se z vlivu rodičů.(70%)(18.03.2022)

Hodně husté psychologické drama o mladíkovi, kterému se "přihodí", že zabije vlastní rodiče ... Celé vyvraždění rodiny zabírá 30 min z 2 hodinové stopáže filmu a je vskutku naturalistycky natočené. Vraždění a násilí v tomto filmu ale nehraje základní roli. Celé je to o psychologii mládeže, vztahu mladíka s dívkou, a dá se v podstatě vztáhnout na každou dobu a kulturu. Jinak bych také mohl napsat: "Jak dokáže jedna hloupá ulhaná husa podělat mladýmu týpkovi život ...". Hlavní hrdina filmu není žádná zrůda a vraždy rodičů nijak neplánuje. Celé se to stane v afektu a na začátku filmu. Po zbytek stopáže pak sledujeme psychologické drama mezi ním a dívkou, kvůli které se to vše "přihodilo" ... 100% japonské, málo známé, ale výtečné ...(29.10.2010)

Debut Kazuhika Hasegavy spolufinancovala společnost Art Theatre Guild (ATG), vágně řečeno jakási obdoba asociace filmových klubů, která se ovšem nezaměřovala pouze na distribuci, ale i na produkci. Ve spolupráci s ATG vznikla řada zásadních děl japonského filmu od poloviny 60. do poloviny 80. let a výčet režisérů, kteří s ATG spolupracovali, zahrnuje jména jako Šóhei Imamura, Nagisa Óšima, Kidžú Jošida, Tošio Macumoto, Šúdži Terajama, Susumu Hani, Kon Ičikawa a Hiroši Tešigahara. Filmem "Vrah mládí" začala pro ATG nová éra, v níž byla dávána přednost mladým debutujícím režisérům. Film vznikl podle novely "Džain" (Hadí chtíč) Kendžiho Nakagamiho inspirované reálným případem vraždy rodičů rukou jejich vlastního syna. Scénárista Cutomu Tamura vyšel z novely a z režisérových rešerší reálných okolností vraždy a vytvořil scénář, který událost nezpracovává jako kriminální případ, ani jako polemiku nad pravdivostí vzpomínky (což bylo téma novely), nýbrž coby alegorický obraz dospívání. To pojímá jako osamostatnění se jedince, zpřetrhání jeho vazeb na rodiče a vyrovnání se s minulostí. Hasegava ve svém článku uveřejněném ve filmovém časopisu Kinema džunpó uvedl, že zřejmě každý než dospěl, alespoň jednou zabil své rodiče. Hrdinou jeho filmu je dobromyslný mladík, který pouze shodou okolností vraždu reálně vykonal. Režisérovým záměrem nebylo ukázat okolnosti reálného případu, nýbrž psychologický obraz každého dospívajícího jedince.(09.09.2010)