...a spravedlnost pro všechny (1979)

Rána pěstí do tváře systému, který se tváří neomylně, zatímco pod ním hnije nespravedlnost.. Norman Jewison nás bere do soudních síní v Baltimoru, kde se zákony neohýbají pro pravdu, ale pro procedurální kličky a osobní ega. Al Pacino se tady rve se světem s takovou živelností, že jeho Arthur Kirkland působí jako poslední maják příčetnosti v oceánu absurdního divadla. Jeho vnitřní boj mezi profesní etikou a lidskou slušností je motorem, který celou tuhle jízdu žene kupředu, a v každém jeho křiku i tichém povzdechu cítíte tu bezmoc z mašinérie, která mele nevinné a chrání viníky.. Film mistrně balancuje na hraně černé komedie a mrazivého dramatu, kdy bizarní postavičky soudců a právníků dodávají příběhu skoro až kafkovský nádech. Scénář nešetří nikoho a trefně poukazuje na to, že spravedlnost je v rukou lidí, kteří jsou často stejně pokřivení jako zločiny, které mají soudit. I když se v některých momentech příběh možná až příliš rozmáchne do stran a některé vedlejší linky působí lehce rozstříštěně, všechno to spěje k onomu ikonickému finále, které v dějinách kinematografie nemá obdoby. Právě ten moment, kdy pohár trpělivosti definitivně přeteče a v soudní síni vybuchne nefalšovaný hněv, dělá ze snímku něco víc než jen další právnické drama. Je to poctivý, syrový a nesmírně naléhavý kousek, který vás donutí přemýšlet o ceně svědomí ještě dlouho poté, co v soudní síni zhasnou světla. Je to zkrátka trefa na komoru, která i po desetiletích pálí stejně intenzivně jako v den své premiéry..75%

„She doesn't have a motive. You know why? Because she's not lying.“ … wow. myslela jsem, že je to drama, takže mě ten groovy soundtrack na začátku docela zmátl. film mě několikrát rozesmál, ale když přišlo to drama, tak jsem hrozně brečela. zvlášť smutná jsem byla kvůli ralphovi a taky jeffovi. ale ten konec byl silnej. nemohla bych být obhájkyní, protože bych nedovedla zastupovat lidi, co znásilňujou. spíš bych chtěla, aby chcípli lol. nicméně, bavila jsem se. teda když jsem zrovna nebrečela, of course. jo a al pacino byl strašně cuteee!!! 👓🎀 to je jenom takovýbonus. ✨ … „Hey Frank, you wanna ‚Make A Deal‘? I got an insane judge who likes to beat the shit out of women! What do you wanna give me Frank, 3 weeks probation?“

9/10.Challenge číslo 14-/Round 7-Thriller-Hráč číslo 10-Cjmafia.Právnický oldschoolový Majštryk!Soudní thrillery mám v lásce. To je prostě divácky vděčné téma podobně jako vězení nebo psychiatrická léčebna. Tyhle filmy málokdy nudí, když se dobře udělají a Justice for all je pecka!   Film sleduje vícero případů najednou, což je hned první věc, která ho odlišuje. Není to jen jeden proces, ale celý labyrint morálních dilemat a šílenství spravedlnosti, kde se každý motá v kruhu vlastního svědomí. Do toho Al Pacino, ten tady fakt válí. V Psím odpoledni mě tolik nebavil, ale tady je perfektní, je to herecká jízda plná nervů a frustrace.   Hlavní linka s obhajobou soudce, kterého obviní ze znásilnění, je geniální v tom, že tohohle soudce nesnáší absolutně každý včetně samotného Al Pacina. Právník, co musí hájit někoho, koho by nejradši viděl hnít v base? Skvělá situace na hraní a přemýšlení a taky to tak funguje.   Film má i pár nečekaně humorných momentů, což mě mile překvapilo. Scéna, kde soudce vystřelí ze zbraně jen proto, aby uklidnil síň, mě úplně rozsekala ( jiný level absurdity!!) a let vrtulníkem je taky pěkně šílený, ale pořád to dává smysl v tom celkovým šílenství americké justice.   Celou dobu to drží slušný nadprůměr, ale pak přijde finále a to je velkej moment! Al Pacinův závěrečný proslov ! To je přesně ten nervydrásající, vyhrocený soud, který mám rád. Emoce, wow efekt, dramatičnost na max. Tohle má člověk chuť si pustit znova jen kvůli tomu monologu. Fakt jsem čuměl.   Společně s 12 rozhněvaných mužů je tohle pro mě jasná klasika minulých let. Ještě bych k tomu přihodil mou srdcovku Čas zabíjet, tyhle filmy mám prostě rád. Když se právo potká s lidskostí a zároveň s peklem systému, vznikají ty nejlepší soudní bijáky a tohle je přesně ten případ.

Námět je to veskrze zajímavý, scénář rezignoval na soustředění se na stěžejní případ, spíše se pokouší o nehomogenní vyprávění střípků ze života mladého právníka. Pokud by byl fokus zacílen jen na případ soudce, film by byl nepochybně nejen napínavější, ale také by mohl svižněji plynout. Balast ze života Kirklandova považuji za zcela zbytný. K samotnému případu se probloumáme přes mnohé odbočky z ložnice a domova důchodců až v závěrečných minutách. Ocitáme se v soudní síni, v níž Pacino coby Kirkland pronáší úvodní řeč, jež má být katarzí. A já přehrávajícímu Pacinovi nevěřím ani ň. Snaží se do toho dát vše, ale dává toho o trochu víc, než by bylo třeba. Proto je pro mě tento film s jinak vždy bezchybným Pacinem zklamáním.

Zapálený a trochu drzý právník Arthur Kirkland, muž s velkým smyslem pro rovné šance před zákonem a pomoc všem svým klientům, se brodí soudnickou špínou Baltimoru. Klidně riskuje vazbu pro urážku soudce, nebojí se pofidérní protikorupční komise, která jde jen po povrchu a brzy i po Arthurovi, ve své praxi je konfrontován s tragickými důsledky dodržování předpisů za každou cenu a nerespektováním nepsaných dohod pro blaho klienta. To jím otřese a my jako diváci už jen žasneme nad hereckým mistrovstvím Al Pacina v legendární závěrečné řeči, kdy je nucen obhajovat úlisného přísného soudce a všechny si namaže na chleba."...the prosecution is not gonna get that man today. No! Because I'm gonna get him!"Jednoduše tu 5. hvězdičku musím připsat, přestože znám i lepší filmy z právnického prostředí. Vtipnou roli zde má Jack Warden jako sebevražedný soudce, za povšimnutí stojí postavou nenápadný Arthurův senilní dědeček –Lee Strasberg, spoluzakladatel newyorského Group Theater a představitel slavnéhoActors Studiašířící Stanislavského metodu mezi tolik uznávaných hvězd.