Rozina sebranec (1945)

Právě jsem dočetl román. Film se jej věrně drží asi hodinu, závěr už je úplně jiný. U mě každopádně vítězí pohyblivé obrázky, jsou mnohem působivější a srozumitelnější než notně zastaralý jazyk knihy. Jako Rozinu jsem si představoval Jiřinu Štěpničkovou, Maruška Glázrová je samozřejmě skvělá, ale já tam pořád vidím tu Štěpničkovou... Filmu rád odpustím určité nedostatky (zadní projekce řeky, divné masky Italů atd.), protože tohle je přesně moje krevní skupina a navíc tu hraje Mistr Štěpánek (a samozřejmě další velcí herci).

Historické drama z prostředí pražského rinku, kde se setkávají lidé všech možných vrstev a národností. Rozina je jen jednou z figurek tohoto prostředí, dívka v jednání s lidmi zkušená, ale s muzži naivní. Nechá se obloudit Italem, a když se on nevrátí, napraví si pověst sňatkem s bohatým mužem, který na ní škrtí a nechce jí splnit jediné přání, které má - aby již nebyla nazývána nemanželskou. Když se z ciziny vrátí její bývalý milenec, je už jasné, že to nemůže dopadnout dobře. Velká výprava ani množství figurek nezastíní fakt, že kromě výborné postavy otce Antonína tady není komu fandit. Všichni jsou podobně prohnilí.

"Klesla do propasti, ale milovala jen jednou. A tou milostí srdečnou i velikou chtěla být čista. A jestli že na ní padaly nějaké stíny proměnily se ve světlo. Je vykoupena."Tato závěrečná slova Zdeňka Štěpánka, vždy spravedlivého a rozvážného otce převora, byla hodně silnou tečkou za tímto jinak velmi trpkým historickým snímkem. Kromě výtečných davových scén (viz zejména ta z přepadení kláštera) mě zaujal zejména poměrně syrový přístup k historické látce. Vlastně je to až takové sociální drama, v němž kamera nevynechá ani pohled do stísněných koutů města pražského plných špíny a zbídačelých obyvatel. Mladičká Rozina umí být "ženou od rány", u niž až překvapí, jak upjatě a naivně se zamilovala do onoho italského šejdíře Nikoly. Stejně tak se nechce ani věřit, co s dotyčnou udělá to, že se vdá za cechmistra Krafta. Moc se mi líbilo, jak nečernobíle byl její charakter Zikmundem Wintrem napsán i ztvárněn Marií Glázrovou. Herecky prim ale za mě patří mistru Štěpánkovi, za jeho charisma i noblesu.

Skoda ze Karel Chrocht je konspiratorsky picus, ktory veri ze zydy planuju picoidy ako NWO ..... ma inak dobre komentare a casto /hlavne u polizziotteschi filmov/ sa niet o co opriet. No ale Karel teda veri picoidam kvalitnym. No a par slov aj k filmu - Vavra bol rezisersky talent o tom zadna, kulisy 17. storocia sa maximalne podarili, tempo vyborne, dialogy na urovni ...... u mna len o troch u slabsie nez Cech Panen Kutnohorskych . 70 %

Část filmu se točila v exteriéru Anežského kláštera ale interiér byl vybudován v pomocných Radlických studiích, ty ale byly tak malé že filmaři byli nuceni vybudovat nejdříve jeho polovinu,natočit potřebné záběry dekorace zbourat , zbudovat druhou část dekorací a pokračovat v natáčení snímku...(zdroj kniha: Miloš Havel)