Nezbedný bakalář (1946)

Zdeněk Štěpánek v roli učitele, který se se svými žáky přesune do Rakovníka, aby pozvedl vzdělanost a učil chudé. Tím ale dobrá vůle konšelů končí. Místo pro školu je ve špatném stavu, mrzne tam, peníze nedají a vzpurný učitel se brzy stává trnem v oku, když poukazuje na nespravedlnost a falešnou morálku. Spojenců má jen málo a ve výsledku se stává jen krátkou epizodou v historii města, ale vyznění snímku je poučné, nadčasové. A navíc mezi jeho žáky bylo plno později známých tváří.

Doba hlasitých, urehotaných a uchichotaných komédií. To aby človek presne vedel, kedy má byť niečo smiešne. Prvok, ktorý by mohli využiť aj v moderných komédiách, lebo tie si niekedy človek pustí a ani po hodine stále nevie, kedy tá komédia už začala. Ale vlastne ani tu mi to nejak neprišlo a neviem, keby to nebol bakalár, ale aspoň magister, možno by som mal väčšiu úctu.

Otakar Vávra se jednu dobu začal pouštět do historických snímků a toto období vyvrcholilo jeho slavnou trilogií. Ještě předtím ale natočil snímek z doby, kdy se uctívaly jiné hodnoty. Vzdělání bylo hodnoceno kladně, ale jen za jistých podmínek. Ovšem zajímavé je, že ani bakalář samotný na mě dlouho nepůsobil jako nějak extra přehnaný zástupce dobra. Nevěděl jsem, co si o něm myslet, jelikož ho doprovázely výbuchy vzteku a opilství. Tento snímek je ale nadčasový. V každé době, i té socialistické i dnešní, chtějí "konšelé" pozvedat úroveň měst, dálnic, školství anebo třeba zdravotnictví, jen aby to moc nestálo a zaměstnanci dělali hodně a za málo.

Bakalář měl být druhým Cechem, to se ale bohužel nestalo. I přes pozitivní ohlasy publika se rozhodně nemohou sobě rovnat, ať v kvalitě scénáře / zpracování nebo v následné slávě. Bakalář navíc sklouzává i do pasti sociálního melodramatu (škorně) a pochybné morálky (pravděpodobně kladně chápaná postava Korbeláře). Cech dokázal sociální drama zapojit organicky, akčně (poprava Jakuba Havíře), zatímco Bakalář se strnule dojímá nad neřešitelným problémem (mrznoucí děti). Zdeněk Štěpánek sice podává tradičně kvalitní výkon, nicméně v této podobě a kostýmu už začíná připomínat Mistra Jana … a to asi taky moc v hodnocení nepřidá. Co překvapilo byla veselá postava Smolíka. Vášnivý polibek Štěpánka s Vojtou stojí za to, ale jinak film zůstává v průměru. Tak vysoké laťky jako Cech rozhodně nedosáhl (, i když se opakováním nejlepších hlášek zuřivě snažil).

V porovnání s Rozinou jsem byl maličko zklamán. Zdeněk Štěpánek i zde hraje famózně, ale přeci jen mi více sedel v té důstojnější poloze, než zde v té poloze (minimálně částečně) komediální. Filmu podle mě trošku škodí právě ta jakási rozpolcenost. Na jednu stranu zde Vávra (podobně jako v Rozině) ukazuje složité sociální poměry (zde tedy především žactva a studenstva), na druhou stranu jsou zde některé dosti rozverné scény (včetně té závěrečné písničky žáků darebáků na odchodnou). Co mi taky trošku nesedlo, bylo příliš karikaturního pojetí pánů konšelů a jejich dam, kde mi to trošku připomínalo atmosféru Vávrovy husitské trilogie. Ty čtyři hvězdičky jsou dnes tak spíše tři a půl. Zaokrouhluji nahoru hlavně kvůli skvělé hudbě Jiřího Srnky (viz třeba ta vánoční koleda v podání studentů).