Ráj: Víra (2012)

Jestli něco nesnáším tak je to ortodoxní náboženství a jako zapřísáhlé ateistce a pacifistce se mi toto téma příliš nezamlouvalo. Na druhou stranu mi Seidl ukázal vše, co je na náboženství špatně a nevyhnul se ostré humorné satirické kritice zaslepenosti Jeho následovatelů. Nicméně ten vtipný karikaturní vrt do života bigotních magorů nevyváží tu nudu, která vládne ve většině scén, které jsou na sílu natahované, repetitivní a únavné. Ta rvačka s opilou ženou v bytě mi lezla na nervy a vlastně celá ta spasitelská vize propagovaná hlavní postavou společně s ní mi lezla hodně na nervy. Takže za mě nejslabší díl trilogie, ovšem vizuálně si to drží svoji tradičně vysoce kvalitní fazónu.

Hodně intenzivni vira hlavni postavy vedle Válka Roseových v Rakousku a o bohu. A nebo válka křesťanského a muslimského prostoru? Nevíte, jestli se máte dřív smát (já hodně) nebo brečet (já trochu). Je to cynické nebo dokumentární? Očistné nebo špinící? Nebo to tak vlastně asi je? Je to prostě dobrý. A nejlepsi je modlitba s gentlemanem ve spodarech.

So svojim rakúskym intelektuálskym cynizmom si Seidl nemilosrdne šťuchá do náboženstiev a veriacich ľudí, ktorých akoby všetkých vnímal iba ako fanatikov odtrhnutých od reality, za mňa ale tentokrát trochu samoúčelne, vychcene až tézovito (naproti napríklad sofistikovanémuBuñuelovi). Vďaka jeho jedinečnému režijnému naturalizmu je to i tak veľmi hmatateľný voyeursky zážitok a príjemne pôsobí dotyk témy problematiky imigrantov v rakúsku - oproti prvému dielu trilógie (ktorý mi prišiel ako trefa do čierneho) však určite cítiť kvalitatívny prepad. Tak či tak, ako povedal Buñuel - Keby sa dnes Kristus vrátil, ukrižovali by ho znovu. 3,5*

Ulrich Seidl odvádí rozhodně skvělou práci a díky trilogii Ráj jsem se utvrdil v tom, že nejen Hollywoodem živ je člověk. Nicméně Víra je jednoznačně nejslabším dílem série. A to celkem propastně nejslabším. Až jsem přemýšlel, že bych zůstal jen u 2*, ale vzhledem k respektu, který k této sérii mám, jsem zvolil vyšší hodnocení. Bylo to někde mezi. Chvilkama je to velmi děsivý a nepříjemný snímek, chvilkama je to dosti vtipný snímek, ale většinu času je dosti nezábavný. Jsou tam tradiční dlouhotrvající scény, které ovšem málokdy dokáží zaujmout. Za zmínku určitě stojí "bitka" s ožralou ruskou. Maria Hofstatter není vůbec špatná do své role, ale představoval bych si tam klidně někoho fanatičtějšího.

Seidl natočil lepší věci, než je trilogie o třech příbuzných v prázdninovém Ráji Západu, ale ani v ní se nezpronevěřil svému cíli a své metodě. Tématem "Ráje : Víry" není jen náboženský fanatismus, ale i postavení žen a přistěhovalců v mužo- a evropostředném světě. (Dialog mezi islámem a křesťanstvím, jejž zmiňují někteří recenzenti, jsem upřímně řečeno nezaznamenal.) Film je nejlepší, protože nejpřirozenější, občas až veselý tam, kde hlavní postava vniká do soukromí svých obětí. V náhledech do její třinácté komnaty režisér tlačí skutečnost vstříc klišovité černé grotesce - třeba sebeukájení krucifixem si mohl odpustit.