Ráj: Láska (2012)

Naivitou a vypočítavostí si projdou obě strany, i když se to nemusí na první pohled zdát. Teresa pomáhá druhým, sama je ale zničena životem a marně čeká na nějaký úspěch. Chybí jí sebevědomí a v klasický vztah zřejmě už nedoufá, proč tedy alespoň na chvíli nevěřit něčemu jinému? Ještě jednou zažít onu lásku. Vůbec ve srovnání s ostatními turistkami je Teresa tou zdaleka nejsympatičtější postavou, ale pochopení se dá najít i pro ty za plotem resortu, vůbec když děj Ulrich Seidl před závěrem vygraduje a emočně úplně převrátí. Škoda však zbytečně dlouhé oslavy narozenin, před návštěvou kamarádek bylo řečeno vše, na údernou otočku stačilo pár vteřin, takhle je spíše úmorná. Nejděsivější na tom je, že tohle není film, tohle je realita a hledání lásky v ní.

Poměrně zajímavé téma snímané v zajímavé exotické lokaci s velice zajímavou hlavní postavou naivní, ale ve finále manipulativní ženy, která chce jen být milována. Tím tématem mě Seidl celkem zasáhl. Je zde prezentováno několik hlubokých témat, která zkoumají problémy dnešního kapitalistického světa, prohnilost turistického ruchu v afrických zemích a až náznaky čím dál fundovanějšího neokolonialismu a celou dobu rezonuje morálními dilematy na pozadí příběhu o hledání lásky a pocitu vzrušení. Režisérsky je to velice citlivé, ale pak příjde moment, kdy chcete zavřít oči a sklopit uši, protože ve vás určitá scéna dokáže opravdu vyvolat výčitky. Hádám, že u Seidla je toto normální stav a proto je to režisér ve svém slova smyslu unikátní. Při narozeninové postelové scéně jsem už měla trochu chuť přetáčet. Je to ale asi jediný film z té trilogie, na který si často vzpomenu už jen kvůli tomu příběhu.

tohle bylo řádně za hranicí vkusu. Zrovna takhle prožít zážitek???? herečka měla určitě nulový pud sebezáchovy.Nejsem puritán, ale tohle?!Němci, obecně ,mají v genovém kódu nějakou touhu po smyslnosti??.Záběry na vyšpulené zadky,herečky nechají běhat málem v oraništi na vysokých podpatcích To je jen slabý odvar toho, co bylo vidět zde. Chudák herec černoch, který se musel sklánět nad prasnicí......Plně souhlasím s uživatelem Davson  z  5.7.2012.

Typický špinavý propocený Seidl, snažící se opět soustředěně a trpělivě dokázat, že bílý Evropani nejsou nic víc než jen odporný, morálně rozložený dobytek. Tentokrát na příkladu stárnoucích žen, hledajících v africké destinaci chybějící cit, něhu a zaujetí, trefně popisuje schéma turismu v rozvojových zemích jakožto v zásadě nástupce původního kolonialismu. Zatímco zabordelený chaos skutečné Keni je plný odpadků, pobouraných slumů a korupce, za branou turistického letoviska se udržuje svět falešného ráje s kulturním programem, devótní služebnictvem, golfovým trávníkem a výhledem na místní rybáře. Vše důkladně hlídáno muži v uniformách s penderky a praky. Vzhledem k tomu, že turismus je ideální platforma ke sledování krize kapitalismu, tak Paradise: Liebe též poslouží jako demonstrace toho nakolik ani jedné straně zdánlivě vzájemně prospěšná směna nezajistí radost, jen potřebu zvyšovat tlak a intenzitu svých nároků na zážitky a naplnění.

Sžíravý portrét osamělosti, sexuální frustrace, chudoby, power play a rasismu v kulisách tropickýho ráje. Tereza se svýma láskama jsou si vzájemně vykořisťovateli i falešnou nadějí, všichni jsou svině a zároveň oběti. Vyprázdněnost a beznaděj tu srší z každé palmy a Seidl nás do toho voyeursky hodí, s jeho typickou středovou kompozicí a statickou kamerou, aby to dřelo až na kost. Hakuna matata, vážení diváci. Na Seidlovi mě mimo jiné strašně baví, jak širokou paletu interpretací ten jeho dokumentární styl otevírá. Někdo v Terese vidí blbou krávu, já v ní vidím osamělou duši zoufale toužící po někom blízkém. Někdo v úvodní scéně vidí nechutný pokus o dělání si legrace z hendikepovaných, já v tom vidím akcentaci kontrastu, že Teresa pečuje o ostatní, zatímco o ni nepečuje nikdo. A jakkoliv jsem u prvního dílu trilogie trnul, dovedu si představit, že v jiným mentálním rozpoložení bych se u toho smál. Prostě Ulrich ♥