Princ a chuďas (1971)

Dobré filmové spracovanie príbehu Marka Twaina o zámene princa s bedárom. Tak trocha rozprávka, tak trocha historická dráma. Produkcia je dobrá, no mix týchto žánrov jej celkom nevyšiel a atmosféru niekedy narušuje predramatizovaná hudba s typickou orchestráciou tohto československého filmového obdobia. Herecké výkony sú tiež dobré hoci väčšina postáv nemá veľa priestoru. Ten je samozrejme sústredený na dvojúlohu princa/bedára ktorú veľmi dobre stvárnil začínajúci, vtedy 16 ročný, Roman Skamene. 70%

Jsou literální díla, nad nimiž žasnu. Vznikla totiž v perech spisovatelů mnohdy tak vzdálených od míst kde se příběhy odehrávaly a to nejen z hlediska vzdálenosti, ale i z hlediska času. Jedním z nich je Ben Hur a druhým Princ a chuďas. Ačkoliv Twaina považuji za skvělého amerického spisovatele, aniž bych chtěl jakkoliv znevažovat jeho historické znalosti, přeci jen se divím co on mohl vědět o renesanční Anglii? V dalekých USA? Tehdy? Ale asi podobně jako Karel May nikdy nebyl v Americe a neviděl jediného Siouxe, stejně jako během války Severu proti Jihu Wallace mohl jen snít jak to asi vypadalo v provincici Judea ve starověkém Římě, tak Twain napsal opravdu nádhernou knihu díky níž v té Anglii prostě jste. Příběh byl už na plátnech zpracován mnohokrát a to i ve světě, ale tu naši čenobílou verzi z roku 1971 mám nejraději. Hrají tam samé herecké elity, výprava je skvostná a pamatuji se jak mne ten příběh v mládí oslovil když jej dávali v TV poprvé. Pokud Roman Skamene má mít tak jako každý herec nějakou životní roli, myslím si, že je to tato dvojrole. Žádný veklák, ale princ a chuďas. Skvěle mu sekunduje pan Kostka, tehdy naše herecké mládí školené na školách skutečnou hereckou elitou. A to vše je na filmu znát. Až se nechce věřit, že vzninul v době zuřivé normalizace. Dávám za plný počet! * * * * *

Zdařilé zpracování literární klasiky s velmi působivou atmosférou, skvělým hereckým obsazením a výbornou hudbou. Záměna chlapců, původně kvůli hodině latiny, otevřela dveře poutavému dobrodružství, nečekanému poznání a parádnímu rozuzlení. Roman Skamene a Petr Kostka bezchybní, poklona, bylo mi potěšením.. P.S. Jen by mě ještě zajímalo, co udělal Miles se svým bratrem Hugem..

Dvoudílný televizní přepis stejnojmenného Twainova románu je dílem výjimečné umělecké hodnoty, filmem, který v mnoha ohledech dokonce překonává původní literární půdorys. Zásluhu na tom má nejen režisér Ludvík Ráža, který ve spolupráci s kameramanem Františkem Vlčkem snímek opatřil působivou, takřka hororovou atmosférou, ale také celá plejáda vynikajících českých herců, mezi nimiž samozřejmě ční sedmnáctiletý Roman Skamene v překvapivě zdařile provedené ústřední dvojroli. Veškeré další epitafy by byly zbytečným nošením dříví do lesa. Zlatý fond československé televizní tvorby.

Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasl nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence identických dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jako by ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60%