Příchozí z temnot (1921)

...Zemři, abys žil... Kniha, černá věž, alchymie, elixír života a v neposlední řadě láska. Ve své době to zcela jistě mohlo mít něco do sebe. Dnes už to však na své síle a na svém kouzlu mnohé ztratilo. Slabší kamera, přehrávající herci, nevhodně zvolená hudba a špatně navazující scény. Možná je to tím, že jsem viděl jen 60mintovou stopáž. I tak mi to pocitově připadalo daleko delší. Své kvality(i vzhledem k roku vzniku) film bezesporu má. To nepopírám. Nějak mě to za srdce ale nevzalo. Za němé éry podle mě vznikly daleko povedenější filmy. 2hvězdy

Pravděpodobně jsme viděly přeházenou verzi (nebo ne?), protože kromě základní linky to smysl moc nedávalo. O to větší ale byla čuryna. Pištěk je jednu chvíli zavřený v kobce, druhou zase sedí doma u stolu. Lamač se Ondrákové zjevuje jako tajemné strašidlo, ale jinak vesele provozuje svoje lučbo-hobby vedle v pokoji. Vliv expresionismu je silný, dohromady s dobovým brakovým stylem vytváří mile úsměvnou podívanou. Pištěk nakonec docela zadarmo dostane sousedovu knihu, Lamač se navrátí do temnot, takže happy end.

Kdysi jsem film už viděla, sestříhaný a zpřeházený tak, že skoro nedával smysl. Teď jsem konečně viděla kompletní, chronologickou verzi, a je to úplně jiné kafe. Na začátek dvacátých let parádní biják ze zajímavou zápletkou, jen se trochu víc mohl zaměřit na tu alchymii a ne na romantický čtyřúhelník, kde vdané ženě nadbíhají dva další chlapi. Jinak na herectví si stěžovat nemůžu, až na Lamačovo dramatické čarování, které je dneska docela úsměvné. Na druhou stranu k tomu měl fajn efekty. 75%

Keďže ústredným prvkom príbehu je elixír života, čiže fiktívny vedecký vynález, je Příchozí z temnot v prvom rade science fiction. Spracovanie je skôr goticko romantické, čiastočne aj expresívne. Sledujeme dve príbehové roviny, jednu rámcovú z prítomnosti, a aby sme pochopili súvislosti a históriu, tak ďalšiu z minulosti. Záver je zbytočne urýchlený, ale je dosť možné, že v pôvodnej dlhšej verzii bol spracovaný umnejšie. Oboch mužov som si vizuálne trochu mýlil a dosť ťažko sa mi čítali medzititulky vo forme listov.

Téda, v roce 1921 jsme byli díky Karlu Lamačovi a Janu S. Kolárovi docela světový. Otrávené světlo je akční kriminálka, co baví i dnes a Přichozí z temnot je zase ponuré hororové fantasy, snad lepší než Nosferatu. A to šly tyto dva československé filmy do kin týden po sobě. První třetina Příchozího z temnot je dechberoucí a při průzkumu po zazdění jsem se reálně bál, to byla skvělá scéna. Další průběh už je maličko překombinovaný, je to už potom taková oddechovější záležitost, s poměrně vtipným koncem, který by dnes už byl asi klišé, ale tehdy možná ještě ne.