Ztracený svět (1925)

Ztracený svět letos slaví 100 let od premiéry a tak jsem si tuhle klasiku opět pustil a musím říct, že i po tolika letech stojí za to film vidět. Jasně, němý film není pro každého, ale pokud máte rádi dinosaury, tohle je pro vás povinnost. Willis H. O'Brien tady odvedl skvělou práci, kterou o osm let později v legendárnímKing Kongovidovedl k dokonalosti. Jenom škoda, že tu chybí zvuk, ale dočetl jsem se, že první zvukový film vznikl až dva roky po Ztraceném světě. Se zvukem by to pro tehdejší diváky musela být ještě větší bomba.

The Lost WorldrežiséraHarryho O. Hoytaz roku 1925, vychádzajúci z predlohy legendárnehoArthura Conana Doylea, je putovaním do praveku, ale nie putovaním v čase. Výprava na čele so svojským profesorom Challengerom (Wallace Beery), ktorému v Londýne nikto neverí, že objavil žijúce dinosaury, sa presúva do neprebádaných pralesov Južnej Ameriky, kde naozaj objavuje prehistorické tvory. Ale ako to už na podobných výpravách býva zvykom, skupina dobrodruhov sa ocitne v problémoch a musí bojovať o holé životy. Nemá snímka z dvadsiatych rokov dvadsiateho storočia diváka príjemne prekvapuje. Po pomalšom úvode, v ktorom medzi sebou postavy možno až zbytočne dlho diskutujú, sa dej presúva do zaujímavo zobrazeného sveta juhoamerickej džungle, prezentujúc aj časť tamojšej fauny (ešte nie tej prehistorickej). Štylizácia výpravy je pravdepodobne najväčším plusom Hoytovej snímky, na ktorú sú priamo naviazané aj vizuálne efekty. Po storočí sa na nich síce podpisuje zub času, ale ani zďaleka nepatria k najhorším, pričom viaceré scény dokážu zaujať praktickou realizáciou, najmä ak ide o súboje dinosaurov. Príbeh ako taký je relatívne jednoduchý a priamočiaro nalinkovaný, predvídateľný, doplnený aj o romanticky ladenú "odbočku". Herecky je najvýraznejším už spomenutý Wallace Beery, zaujmú atraktívneBessie LoveaAlma Bennett, kontroverzne pôsobí Jules Cowles s načierno zafarbenou tvárou.The Lost Worldobstojí, minimálne v porovnaní s filmami z rovnakého obdobia určite. Aj keď príbehovo zvlášť neohuruje (začiatok je takmer až nudný, záver chaotický, mierne nelogický, možno až zbytočne stupídny), z vizuálneho hľadiska tento výlet "do minulosti" pozitívne prekvapuje.

Film, který pochází ještě z němé éry, byl na svou dobu přelomový, a to samozřejmě díky průkopnickým speciálním efektům. Málo se ví, že ke zkáze filmu chybělo jen málo. A to jen proto, že byl úspěšný. Takové bylo tehdejší vedení filmového studia, kde někdo přišel s nápadem natočit předělávku, ale s podmínkou zničení tohoto filmu. A proto bohužel není k dispozici v původní délce. Desítky let se promítala verze se stopáží hodinu a něco, avšak v roce 2016 byla dokončena rekonstrukce, kde se zakombinovali části jedenácti filmových prvků, aby se celek co nejvíce přiblížil původnímu filmu. Rekonstruovaný film je nyní k dispozici se stopáží 104 minut, což znamená, že děj už není tak osekaný, ale naopak krásně plynulý. Stop-motion animace Willise OʼBriena byla ve filmovém průmyslu skutečně tak revoluční, že ovlivnila filmaře až do nástupu CGI. To platí i pro děj, nebo alespoň některé jeho části, na kterých si přihřál polívčičku i český režisér Karel Zeman se svým filmem Cesta do pravěku (1955). Pojítkem je mimo jiné především souboj dvou dinosaurů. Arthur Conan Doyle, sám autor literární předlohy, film krátce uvede a pak už začíná něco, co znají po dějové i vizuální stránce hlavně čtenáři časopisu ABC, pro který vznikl komiks napsaný Vlastislavem Tomanem a nakreslený Jiřím Veškrnou, který z tohoto němého filmu viditelně čerpal, pokud jde o podobu postav i vizualizace krajiny a celého prostředí včetně Londýna. A stejně tak, jak v Česku diváci dodnes žasnou nad dílem Karla Zemana, svět žasne nad dílem trikaře Willise OʼBriena ohledně své doby. I když se nemilosrdný zub času, zejména v dnešní době CGI, snaží film náležitě znehodnotit, jako průkopnický snímek si stále věrně uchovává své kouzlo..

Když uvážím, že tento film vznikl před sto lety, kdy pojem auto-veterán byl nonsens a Zemanova Cesta do pravěku byla natočena až za dalších 30 let, tak před tvůrci smekám. Má to tedy limit, že je to němý film. Ale vůbec to nevadilo. Děj byl srozumitelný, triky povedené a navíc tam solidně zahrála i zvířátka 🐵. Ve své době to musela být senzace.

Skupina mužů a jedna žena se vypraví na dobrodružnou výpravu do kraje, kde se mají nacházet živí dinosauři. Jedním z členů je i vědec, kterému jejich objevení nikdo nevěří a slečna je dcerou badatele, který se měl v oblasti ztratit. Triková stránka filmu je ohromná, příběh už trochu méně. Mě tady nejvíc pobavila zjevná inspirace pixarovské pohádky Vzhůru do oblak nejen v postavě zneuznaného dobrodruha, ale i v pohledu na skálu, kde se dinosauři mají nacházet.