Právo na minulosť (1989)

Kritika excesů 50. let z pozice komunistického aparátčika.1)  Podle reportáže Bohumila Chňoupka z roku 1974 Vstaň a choď z knihy Generál s levom natočil v roce 1989 režisér Martin Hollý film Právo na minulosť. Předlohu jsem nečetl._____   2)  Sám Chňoupek, dlouholetý ministr zahraničních věcí, byl zbaven funkce v roce 1988 v rámci vnitrostranického boje jako přívrženec Gorbačovových reforem. Určité náznaky tohoto vnímání věcí jsou patrné i ve filmu, který mimochodem dobře ilustruje dobový slovenský výraz pro přestavbu - prekabátenie._____ 3)  Ano, už se píše rok 1989 a režim není, co býval. Je to patrné i ve vyšší kritičnosti snímku, k čemuž očividně přispěla spolupráce s přestavbovým Sovětským svazem, kde se tehdy o podobných tématech rozsáhle diskutovalo._____ 4)  Nicméně ve filmu nepadne ani slovo o politických procesech a trestech smrti nebo dlouhodobého vězení v Československu. Anglický letec jezdí jako řidič náklaďáku a zpravodaj československého rozhlasu se kamarádí s americkým kolegou v Moskvě (!)._____   5)  Přesunem děje do Sovětského svazu získal film trochu na šťávě. Dialogy se staly dobově věrohodnější, alespoň trochu je patrná atmosféra strachu. Od smrti Stalina uplynuly tři roky, většina jeho pochopů je stále ve funkcích a Chruščovova zpráva o kultu osobnosti je zatím tajná. Lakování na růžovo je vidět pořád...například v distingovaném vzhledu moskevské komunalky (byt, v němž v každé místnosti bydlí samostatná rodina, kuchyni a koupelnu mají společnou - běžný způsob bydlení ještě za Gorbačova)._____ 6)  Zaujal mě příjemný 31letý Petr Lepša (novinář Zdeno Zajaroš)._____ 7)  Přes nejrůznější výhrady, z nichž o některých jsem se zmínil výše, na mě film zapůsobil svojí atmosférou bezmoci a rezignace, tak typickou pro život v socialismu._____ 8)  Snad jen ten dabing nebyl moc na místě. Spíš bych ocenil, kdyby postavy mluvily v souladu se svou národností a s dějem.

"Načo je treba zbaviť ľudí viery? Veď je to chyba."Z fronty do špitálu, zo špitálu do funkcie, z funkcie k lopate. Aj také boli osudy hrdinov z druhej svetovej. Našťastie je tu obetavý priateľ, ktorý sa v samotnom Sovietskom zväze snaží dopátrať pravdy a zbaviť nášho hrdinu dobového biľagu. Film natočený na sklonku socializmu, kedy už bolo dovolené veľmi opatrne naznačovať, že nie všetky obdobia budovania nového krajšieho sveta boli stopercentne dobré, krásne a radostné. Film podchytí dobu čerstvo povojnovú, pofebruárovú aj tesne postalinistickú. Pekná scéna je súdružka kádrováčka s dôslednou kartotékou, aj postrehy amerického novinára v Moskve 50. rokov stoja za pozornosť. Dobová československá aj sovietska výprava slušná, herci až na malé výnimky predabovaní do slovenčiny a napriek skoro dva a polhodinovej stopáži žiadne hluché miesta.

Filmu sa nedá uprieť odvaha popisovať skutočnosti 50- tych rokov, hlavne z ruských reálií. Treba však podotknúť, že predloha je od komunistického pohlavára Bohuslava Chňoupka (reportáž Vstaň a choď z knihy Generál s levom), takže aj pre stranu to bolo prijateľné... Skúsený režisér Martin Hollý sa s látkou popasoval výborne, snímok je rozhodne zaujímavý a dobre natočený s podmanivou dúmavou hudbou.

Druhý film podľa predlohy Bohuslava Chňoupka dopadol podstatne lepšie ako môj prvý včerajší. Určite je to aj zásluha špičkového režiséra, ale aj predloha príbehu slovenskéhoagenta bez minulostimá svoje pozitíva. Film je zo sklonku socializmu, ale v rámci glasnosti už opatrne tne priamo do živého na našej socialistickej republike a dokonca aj na Sovietskom zväze. Počas skoro dvoch hodín má film stále čo povedať, niet čas na nudu. Na obraze sú väčšinou neznámi slovenskí a ruskí herci, ale dabovaní veľkými hlasmi ako Kňažko, Haverl alebo Kvietik. Nečakal som to, ale spokojnosť.
––––Pán správca, vraj ste zvýšili výrobu mydla, ale v obchodoch ho stále niet. –––– V každej krajine sú nejaké obmedzenia pohybu osôb. – To áno, ale tu sú iba samé obmedzenia. –––– Inteligencia nie je trieda. Je to medzitriedna vrstva.

Zaujímavý film zobrazujúci život po vojne - osudy vojaka ČA Grigu (Kodeš - hovorí Paulovič), Cabadaja, ktorý bol pri transportoch židov (Václav Knop - hovorí Kňažko), majora britského letectva Koubeka (Rusev) a neskôr novinára Zajaroša (Petr Lepša - hovorí Ján Kroner). Po čase je Koubek v kameňolome, Griga, keďže nevie dokázať, že bol v ČA, pracuje v uhoľných skladoch a Cabadaj sa stane vplyvným komunistickým funkcionárom. Novinár Zajaroš pátra v Rusku po spolubojovníkoch Grigu. Pri tom spoznáva amerického veľvyslanca v Moskve (Županič - hovorí Haverl) a zisťuje aký je život v Rusku. Griga nakoniec dostáva vyznamenianie. Hrá tu množstvo ruských hercov, ktorí sú predabovaní slovenskou hereckou elitou. Svoj hlas ostal len Javorkovej a I. Romančíkovi.