Lovec senzací (1987)

Z těch dvou filmů věnovaných novináři E. E. Kischovi se mi rozhodně více líbil ten dramatičtější, v němž dotyčný vypráví kriminální příběhy ze staré Prahy. Možná víc než ty dvě vraždy jsem si ale užil ten příběh o židovské svatbě mezi synem  žebráka a dcerou bohatého Žida. Herecké kreace Leoše Suchařípy s Josefem Kronerem (coby otci obou svatebčanů) neměly chybu. Třešničku na dortu tomu pak dala zpívající Hana Hegerová v roli matky nevěsty.

"Žid má zůstat Žid, a ne bejt nějakej rada nebo baron, jako tendle Rotschild, pak to takhle dopadne."Ďalšie dva príbehy E.E. Kischa v československo-nemeckej koprodukcii. Najprv v galérkovo-atmosférickej krimi historke Srstka zamorduje šenkára a E.E.K. Laufer pomôže tápajúcej polícii s vyšetrovaním, priebežne o tom informujúc v domovskom liste. Následne zažije trpké sklamanie v láske kvôli pracovnej vyťaženosti. Druhý príbeh je vskutku skvostný, židovský žobrák Kroner udelí príučku židovskému bankárovi Suchařípovi, aby sa následne mohli spokojne stať príbuznými. Atmosféra židovskej štvrti a jej obyvateľov je dokonalá, skvelá výprava a hlavne herecké výkony, okrem už spomínanej ústrednej dvojky tu v epizódnych roličkách hebrejsky hviezdia Hegerová, Racek, Schmid, Kopřiva, Skopeček, Tichánková, miestami mi anekdotické rozprávanie pripomenulo o pár rokov mladšiu televíznu záležitosť "Uctivá poklona, pane Kohn". Je to o kúsok lepšie ako druhý kischovský filmZuřivý reportéra možno by niektorá televízia mohla uviesť aj celú originálnu sériu namiesto týchto zostrihov.

Děsný předabing, hrozný Laufer, co ještě třeba dodávat. Třeba to, že si inspektor a všichni detektivové nevšimnou okénka na WC, ale Kisch ano. Bože, bože. První polovina filmu byla prostě tak debilní, že to až hvízdalo. Ovšem druhá už byla hereckým koncertem pana Kronera a pana Suchařípy. No, a nyní hodnoťte.

Značně nevyrovnaný filmový počin. Zejména první část, která vypráví příběh vraždy hostinského, je zpracována hodně neuměle a nepřesvědčivě, až téměř amatérsky. Kischovu předlohu jsem sice nečetl, ale předpokládám, že tak špatně ji snad sám vystavět nemohl a že je tedy odfláknutá spíš scénáristicky a potažmo i režijně. Rovněž Kischovy milostné pletky zde působí značně úsměvně svou neživotnou křečovitostí. Mnohem lépe vyznívá druhá část o vynucené svatbě syna žebráka a dcery boháče, která vcelku zajímavě zachycuje reálie staré židovské Prahy a odráží i typicky židovský humor. Konec, který se věnuje vraždě Kischova bohatého strýce, je opět hodně schematický a odbytý. Stejně nevyrovnaně jako obsah filmu na mě působily i herecké výkony - od těch téměř prkenných, jako např. Josefa Laufera, až po solidní Leoše Suchařípy a Jozefa Kronera.

(2x) Spolu s pokračovánímZuřivý reportérzajímavý koprodukční počin československé kinematografie. Celkovou kvalitu sráží jenom fakt, že původně "Tržiště senzací" nevziklo jako dvoudílný film, ale pětidílný seriál pro německou televizi. Kdo totiž nezná tenhle kontext vzniku snímku (jako já kdysi při prvním shlédnutí), asi sotva pochopí, proč zde mohly být do jednoho filmu spojeny dva žánrově odlišné povídky, které na první pohled nespájí téměř nic (mimo hlavní postavy redaktora Kische, který se v druhé povídce objeví stejně už jen sporadicky). Ta první je standardní retro kriminálkou, kde navíc vraha od počátku všichni známe a od průměru jí povyšuje hlavně odlišný pohled na dění nikoliv z pohledu detektiva nebo pachatele, ale redaktora píšícího o vraždě aktualizované články do novin. Větší kouzlo v sobě nese druhá povídka přinášející komorní příběh židovské rodiny na konci monarchii. Zde exceluje především Leoš Suchařípa v hlavní roli žebravého pana rady, v jedné z epizodních rolí Ilja Racek a atmosféru tragikomického příběhu podtrhuje (v obou filmech) hudba Jiřího Svobody. Milá filmová procházka starou dobou a jako bonus židovská ukolébavka v podání Hany Hegerové; 80%