Jdi a dívej se (1985)

"Extatik" Klimov čtyřicet let po konci války vytěžil z dějin místy poetický, místy groteskní spektákl: "Jdi na festival a dívej se!" Snímek, jehož původní název zněl "Zab(te?) Hitlera!", obsahuje silné okamžiky (příkladná je v tomto ohledu sekvence s krávou), expresivitou podání připomínající ledacos od Coppolovy "Apokalypsy" až po dramata Michela de Ghelderoda, ovšem s ryze sovětskou příchutí. Nedivil bych se, kdyby právě "Jdi a dívej se" do hlavy Václava Marhoula zasadilo semínko nápadu zfilmovat Kosińskiho "Namalované ptáče".

Jeden z nejpůsobivějších filmů o tom, jak válka dopadá na civilisty. Čímž se ostatně vymykal i dobovým snímkům oslavujícím hlavně hrdinství Rudé armády. I tou rezignací na akční scény, kdy do dlouho poklidného venkova z mokřadských mlh vtrhnou Jezdci apokalypsy a zůstane po nich jen spálená země, zničená těla i zdevastované duše. Úlitbou režimu mohla být snad jen "morálnější" pomsta partyzánů pochytaným příslušníkům Einsatzgruppen či zašumlovaná předzvěst utrpení německých žen z rukou Rudé armády (krátký záběr na umírající očividně znásilněnou německou vojačku). Nebo paradoxně finální potvrzení zachování zbytků lidskosti (co přesně už by byl zásadní spoiler).//90%//P. S.: Ano, herecké projevy někomu a zvláště dnes můžou přijít jako příliš teatrální, ale pro mě byly typicky ruské. Ztrhaný Fljorův zjev na konci poutě válečným peklem nevidím jako nepovedenou masku, ale jako nejen fyzický odraz prožitých hrůz, ale i zažranou špínu; doklad, že už o sebe přestal dbát jako civilizovaná bytost i partyzán.

Hodně drsný film s brutální gradací. Tady jsem moc nevydechnul a čím to šlo dále, tím to bylo šílenější. Temný, drsný, bez servítek. Pořádná válečná podívaná. Místy dechberoucí. Konec se mi určitě zapsal do hlavy. Celý to mělo takový realistický kouzlo. Napomáhala tomu kamera. Nebylo to nějak uhlazený a profi Hollywood produkce a to tomu ale dalo takový drsnější a reálnější nádech a skvěle to fungovalo. V takových chvílích si pak někdy říkám, že koukám na šílený zvěrstva a ne na film. Působilo to autentičtěji. Na válečný téma super. Za mě to bylo skvělý a i herci byli super. Ty výrazy mluvily za vše. Drsná podívaná, která na konci tomu dá korunu hnusu. Silný a podle mě skvělý film.8,5/10

Hmm, té krávy bylo fakt škoda. Všude čtu, jak to byl brutální (na instagramu dokonce traumatizující) a silný film, ale dá se u něj klidně vybrat a koupit nová pračka. Hlavní hrdina a hrdinka jedou společně asi v nějakém perníku, protože 80 % toho co řeknou, nemá ani hlavu ani patu. Zvuk strašný. Kamera klade nějaký fanatický důraz na záběry herců zpříma, kdy se dívají jakoby na diváka. Netuším jestli to byl záměr, nebo to tehdy jinak neuměli. Pointu film nemá. Říká divákovi co cca všichni víme, že se dělo a pořád jsem tedy čekal na ty brutální a šokující záběry alespoň, což by dodalo snímku alespoň nějakou serióznost, a ono nic. Dokument o 2. s.v. má větší význam si pustit.

Jdi a dívej se je film, který by podle mě měl vidět každý. Ne proto, že by byl „dobrý“ v běžném smyslu slova, ale protože dokáže diváka vytrhnout z filmové iluze a postavit ho tváří v tvář syrové realitě.
 Úvod působí téměř klidně, místy až poeticky. Přesto je už od prvních minut cítit, že něco není v pořádku. Atmosféra je znepokojivá a postupně houstne. Je jasné, že nepůjde o klasické válečné drama s hrdinskými momenty nebo úlevnými scénami. Nad celým filmem visí tíživý pocit, který se pomalu, ale neúprosně stupňuje.
Druhá polovina je záměrně vyčerpávající. Tempo a intenzita postupně rostou až do bodu, kdy sledujeme úplný rozklad hlavního hrdiny. Proměna jeho tváře je jedním z nejsilnějších prvků filmu, beze slov ukazuje, co s člověkem dokáže udělat válka.
Film nestaví na akci ani na heroizaci postav. Místo toho nabízí nekompromisní pohled na brutalitu a dehumanizaci, bez zjednodušování a bez jakéhokoli zlehčování. Neposkytuje divákovi komfort ani odstup.
Není to snímek, který by se dal označit za „příjemný“. Přesto jsem rád, že jsem ho viděl. Je to zkušenost, která přesahuje běžné filmové sledování a určitě zůstane v člověku ještě dlouho po skončení.