Praha ze soboty na neděli (1964)

Důkaz toho, že kdysi v centru Prahy žili lidé. Dokonce obyčejní lidé. Kromě náhodných útržků vět dokument, který vypráví příběh beze slov, a to občas dokonce vtipně (pošťáci, holka čekající na svého kluka, aby mu rukama zakryla oči, bouračka apod.). Příběh o mnoha povoláních, kterými město žilo, plných tramvajích a narvaných vlacích směr Slapy, o tom, že se tehdy kouřilo i v jídelnách, ale hlavně o tom, jak se lidi po práci, která končila v sobotu v poledne, dovedli bavit. Děti jsou venku a hrají v ulicích fotbal, skáčou panáka, přes švihadlo, v parku jezdí na kolobrndách (které tehdy nebyly módní hipsterskou záležitostí). A dospělí, kteří na Slapy neodjeli, poslouchají v rádiu fotbal, zajdou k Flekům nebo ke Tří pštrosům, protože to tehdy nebyly primárně předražené luxusní lokály pro turisty, ale chodili sem obyčejní lidé ze sousedství, jdou si zatancovat, do kina, na kabaret, zatímco starší už sedí doma, hrají karty, pletou, perou, starají se o kytky a koťata... Dokonce i na ty turisty dojde, ale těch tenkrát nebylo až tak tolik, zdá se. Zkoušel jsem si představit ten dokument natočený dnes. Předně by nevznikl, protože by byl prohlášen za sexistický (ženských v plavkách ve Žlutých lázních nebo nedostatečně oděných v kabaretu je tu dost a dost), za druhé - pokud by se točil ještě tak před rokem a půl, by místo Pražanů zobrazoval především čínské, německé a ruské turisty v předražených obchodech, a kdyby se točil nyní, tak by ukazoval prázdné ulice a zavřené restaurants and pizzerias, protože v centru už obyčejní lidé většinou nebydlí. Potěšilo mne, že je tam vidět krom jiných lokalit Braník (a krámky před nádražím) a Strakonická na druhé straně za mostem inteligence. Škoda, že některá města, včetně Prahy, šla cestou vysídlení obyvatel z center, která primárně věnovala bohatým turistům, protože dnes už není nikdo, kdo by stejně jako tehdy ta místa a ulice oživil, a nočními ulicemi se potácejí maximálně party ožralých německých puberťáků. Praha prostě už o to kouzlo přišla.

Síce veľmi nechápem dokumenty, v ktorých sa nerozpráva ani inak priamo nevyjadruje žiadna myšlienka či názor, ale na druhej strane aspoň nemohla byť pokazená tá skvelá atmosféra miesta a doby. Film "iba" zachycujúci niečo tak vábivé, až by sa dalo povedať, že funguje ako stroj času. Takže už chápem...

Hotový balzám na duši! Neopakovatelná atmosféra, ze které něco zůstalo i do pozdějších let i v Brně, takže jsem to mohla na vlastní kůži zažít. Moc bych chtěla tento dokument vidět znovu a pořádně si ho vychutnat. Podrobnosti si moc nepamatuji, spíš pár jednotlivostí, ale tu atmosféru nikdy nezapomenu.

Kvalitní dokument s dobrým hudebním podkresem. Hodnocení: 75 %

Stroj času s báječnou hudbou