Povodeň (1958)

...Zabalit do hlíny. To vytahuje nemoc. Chcete abych ho zabila? Já se jinak neléčil a žiju... Drama jedné rodiny odehrávající se na pozadí hrozící katastrofy. Dobře zahráno, perfektní kamera, na svou dobu ucházející triky a ponurá atmosféra která s blížícím se koncem neskutečně graduje. Dostal jsem mnohem víc než jsem od filmu čekal. 4hvězdy

Ano film je agitacni, jde o to ze se vsichni spojime - i s opilcem a kdo vi kdym zabereme vsichni za jeden provaz a pujde to, film poplatny dobe ve ktere vznil, to jen tak pro informaci je uplne kazdy film. Nicmene musim rici, ze se jedna o dilo velmi zdarile a ted nemyslim prehradu- film ma spat, je napinavy a podniceny velmi akcni hudbou. Libi se mi i modelace scen...nejvtipnejsi je zde stary byvali prevoznik Ryba nejstarsi - drepeni u kamen a zvaneni snad neco defne, jeste vsem nadava a hejtuje prehradu...Aneb ukazme si na nej je to zpatecnik. Prehradu vymyslel taky ryba uveden jako nejagitacnejsi! Proto s nim otec nemluvi. Ryba (pracovne sem ho nazval torontotom, jen chudak celej film lita po mape a leje na nej...Tuhle roli mu nezavidim. Film je rozhodne lepsi nez vsechny modre hvezdy kristianove apod. Skoda proc ho nedavaji vic?

V tomhle filmu je krásně vidět, jak se z lidí postupně stávají neschopní líní obyvatelé planety. Tady máme kritickou událost na přehradě, kde většina lidí absolutně bez vybavení v noci za silného deště provádí práce na záchraně přehrady. Dneska by to fyzicky nikdo nedal, nebo by si během 5min zlomil nohu nebo za půl hodiny nastydl. Opravdové drama, kde vládne voda, jediná scéna není klidná nebo pohodová se sluníčkem. Všechny postavy, jak už to bývá mají sice přesně předepsané chování i smýšlení, ale i tak to byl moc napínavý film. Já tedy nedával postavu starého převozníka (Zdeněk Štěpánek), který za celý film nevyleze od kamen a jen žvaní o starém. Líbili se mi i scény, které byly pomocně doplněny zmenšenými modely, na tu dobu moc povedené.

Ačkoliv jsou pod filmovým scénářem podepsány takové osobnosti jako Martin Frič a Jiří Mucha, vyšel z toho jen hodně zploštělý příběh, kterému vdechlo život snad jen Fričovo režijní umění. Snímku tak nelze upřít kromě až přehnané ponurosti jistou dávku napětí, které naštěstí průběžně udržuje divákovu pozornost, čemuž hodně přispívá i dramatická hudba, Žádné veledílo ale ani tak nevzniklo, vyznění snímku je poměrně rozpačité.

Že byl Mac Frič velkým všeumělem a průkopníkem, který rozvinul v domácí kinematografii tradici crazy komedií, filmových parodií nebo jako jeden z prvních tvůrců si u nás střihl žánr filmu-noir, vím už dávno. S Fričovým pokusem natočit v 50. letech v Československu malý „katastrofický“ film se setkávám až dnes a jsem opět mile překvapen (v rámci možností) velmi slušným výsledkem. Od prvních záběrů na bouřku a následné kapání kapek přes strop do pokoje jsem pociťoval náznaky ponuré atmosféry, která později gradovala k velké pohromě. Dramaturgicky vyvážený snímek má co nabídnout i po herecké stránce, jíž dominuje Zdeněk Štěpánek tentokrát v postavě až gabinovsky morousovitého starce v rodině, i po stránce filmařské včetně napínavě natočeného procesu stoupající hrozby záplavy a následného provedení záchranné akce. Viděl jsemPovodeňve stejný den jako BalíkovuBombu, také se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli, a ačkoliv ani jeden z těchto snímků bych neoznačil za vrcholy čs. tvorby druhé poloviny 50. let, na obou musím vyzdvihnout to, s jakou precizností tvůrci pracují s psychologií hlavních postav, přestože psychologické drama zde probíhá opět spíše až v druhém plánu na pozadí napínavé žánrové zápletky + jak dokážou funkčně propojit hlavní zápletku s dalšími, tentokrát např. s horečkou malého dítěte, a vše zručně zpracovat a rozehrát ve filmu, který trvá méně, než 80 minut a bohatě mi vystačí na nadprůměrný zážitek.[75%]