Pomocník (1976)

Žiaľ, toto poňatie Walserovho Pomocníka prešlo akosi mimo mňa a ak ma aj zasiahlo, tak len svojou zdĺhavosťou a túžbou po záverečných titulkoch. Kým čítať knihu bol pôžitok, sledovať tento film bolo (zdanlivo nekonečné) utrpenie. Hrdina bol nesympatický a všetko bolo nepríjemne temné a statické, kde kniha ponúkala nadčasovú poéziu, tam film vyvolával prosby, aby čas plynul rýchlejšie. Na hranici zaujímavého a zbytočného sa tiež ocitli momenty vytrhnuté z iných spisovateľových diel, ktoré v tomto nepodarenom spracovaní skôr iritovali než vbudzovali inteligentný postmoderný dojem. Chudák Walser.

Film dobře zpracovaný, tichý skoro se tam nemluví, jen cítíte děj.

Tak nudný a tichý film jsem už dlouho neviděla. Zpracování bylo pozoruhodné. Film je hodně tichý, rozhovorů málo, působí děj. Možná, že právě jen to vizuální působení bylo záměrem, který mě však zcela minul. Zajímavá na něm byla převážně postava naprostého ňoumy, člověka ukňouraného, nevýrazného a zcela bez názoru a troufám si říct bez charakteru, ikdyž v podstatě neudělal nic zlého. Jednalo se o člověka v životě naprosto nepoužitelného, jen tak proplouvajícího a sebelítostivého. Byla jsem zvědavá na závěr a vydržela až do konce jen proto, abych věděla jak to s ním dopadne. Nestalo se naprosto nic. Pomocník životem rodiny proplul a plul zase dál jako stejný nekňuba.(25.11.2012)

Viděli jsme vůbec stejnej film? Přiznám se, že i mě dalo práci přežít první půlhodinku než se film "rozjel", ale potom to bylo mnohem lepší. Oproti Fellinimu má tento film jasnej linearní děj a není tak uřvanej. Excelentní byly především záběry ze stroje fantazie, ze Živých obrázků a sny hlavního představitele. Hlavní role "nekňuby" byla sehrána opravdu bravurně. (A že bych byl nějak ujížděl na neorealismu se říct rozhodně nedá.)(29.12.2006)

Takhle nějak vypadá dokonalé dno. Všechno je špatně - herci, scénář, režie - na tomto se nedá najít jediná dobrá věc, ani kdyby to člověk obrátil pětkrát naruby. Trapné a pitomé dialogy či v horším případě monology, ještě trapnější snaha o levicový sociální rozměr a režie, která si nezaslouží jiného označení než na odstřel. Jestli mělo být tohle vyvrcholením "celoročních kulturních akcí, věnovaných spisovateli Walserovi," jsem z duše ráda, že ony předchozí akce jsem nezahlédla ani koutkem oka.(28.12.2006)