Pláňata (1975)

Na Česko Slovenskom pohraničí vysoko v horách v roku 1945 bolo síce počuť mohutné hrmenie Sovietskeho delostrelectva, ale Nemci v protektoráte sa ešte stále snažili o dodržiavanie poriadku. Rodina Drozdov ukrýva vo svojom dome sovietskeho vojaka, situácia je stále nebezpečná a graduje pri raziách gestapa, ale aj miestnych kolaborantov. Na takéto situácie ale rodina nie je dostatočne pripravená a preto reaguje mnohokrát neprimerane. Nakoniec sa z toho vykľuje baladický príbeh.

Zase se někomu nechtělo trochu více rozpracovat závěr celého film, čtyřicet dolů. Herci hráli co měli, nepřetrhli se, ale své odvedli. Děj ušel, celkově se na to dalo dívat.

"Život s takovú ludskú pakážú. To je moje všecko". Výrok skvelého ostravského herca Zdeňka Hradiláka v úlohe starého horala Drozda. Aj keď je to dráma s baladickým koncom, nechýba jej typický humor výborného valašského spisovateľa Jiřího Křenka, od ktorého som už hádam prečítal všetko.

Nejslavnější ostravaci...

Chvilinku jsem měla pocit, že o nic nepůjde, že před mýma očima proběhne takové malicherné vesnické drama. Záhy se k němu přidalo drama válečné. Ve velmi zdařilé symbióze obou poloh inscenace vytvořil Bělka naprosto skvělou atmosféru.