Lesní panna (1973)

J.K.Tyl a jeho jedno z 🎭nejslavnějších děl, hned vedle 🎼🎻Fidlovačky atd.. “🧝‍♀️Lesní panna a cesta do 🇺🇸Ameriky” Tyl varuje před 👩‍🦲naivitou a velkýma očima 🚌🚌tisíce a tisíce emigrantů z české🇨🇿 země po revolučním roce⚔️ 1848 kdy se Rakouská monarchie otřásla v 🪨základech a🏰císařský dvůr uprchl do 🏫Olomouce kde se jako řešení a facelit absolutistické monarchie stal mladičký ☘️František Josef novým 🫅císařem rakouským, po abdikaci jeho strýce “trdláčka Ferdinanda” ( dožil jako poslední korunovaný českou svatováclavskou korunou na pražském hradě). Zmaření nových nadějí přimělo tisíce Čechů opustit kontinent, Tyl to krvácení země viděl a snažil se umělecky zastavit. Hlavni našeptávač, nadšeného učitele a hostinskěho byl Moreles dle jména a mluvy🕍žid, ano nenápadně svalil vinu Tyl na🕍židy, ti přeci nebyli spjati s posvátnou půdou českých 🍒předků ale vždy byli trpěni, a  jako 🕎židi měli jiný pohled na svět. Byl Tyl antisemitský? Nikoliv, spíše zdůraznil jiný  pohled na 🐬🌞budoucnost oběma✡️✝️ etniky. Češi to měli jako všichni chudáci co přicestovali za 🪵🗽velkou louži zprvu těžké, Tyl se snažil upozornit spíše 🍺Čechy v domovině aby je 🌻🔥nepálilo dobré 🏖️bydlo🏡, inscenanční 🎥ztvárnění je skvělé Fialová ve vicerolích je cool

Hned v počátku jsem si říkal proč komunistům nevadila hra, která velebí Ameriku. "Vivat Amerika." Pak jsem si vzpomněl na první díl série Básníků Jak svět přichází o básníky. Ze severní Amerikyse totiž výletníci vrací s velkou nepořízenou a najednou už ódy nepějí, což se komunistům naopak hodí. Bohužel této inscenaci škodí především hrůzostrašně jednotvárné kulisy. Všechno je natočeno v jednom studiu a je to poznat. Bez špetky nápadu či jakékoli snahy opustit jednotvárnost. Při filmové délce bych očekával, že alespoň část bude natočena v exteriérech. Takže i když je pak obsazení vcelku slušné, tak při naprosto hrozném studiu, a platí to i co se týče kulis a dekorací, je to jen ztěžka snesitelná verze.

Tohle zpracování vlasteneckého tématu mě příliš nenadchlo. V době J.K.Tyla se možná ještě dalo snít o
bájné Américe, ale dnes, kdy každý soudný a odpovědný člověk ví, že jde o nejnebezpečnějšího a nejpodlejšího
agresora všech dob a v celém vesmíru, to je už jiné kafe! A hle, i Češi se za mrzký peníz zaprodali tomuhle
nevyzpytatelnému monstru, které bezostyšně a bezohledně hájí pouze a jen své zájmy, i když má plnou hubu
demokracie, svobody a přátelství. (To je ale obecně rétorika a politika všech proradných demokratů).
Tyl by valil oči nejen nad USA, ale zvláště nad svým národem, který bez skrupulí popřel svoji
slovanskou identitu a stal se dobrovolně prodejnou děvkou pro Západ!

Tyl do každé doby. Ano, celý ten falešný americký sen o štěstí a blahobytu sice v třiasedmdesátém, tedy v době nejtužší normalizace, nabírá úplně jiná sdělení, než jaká v něm kdysi spatřovali národní obrozenci, ale na druhou stranu se tam najde leccos, co lze mezi řádky číst i jinak, obráceně.Tady není žádná existence!, rozčiluje se hospodský a vzápětí se k němu přidává učitelský, morální autorita v obci.To je také moje politické vyznání! Tady už to není k vydržení! Ten starý svět je samá červotočina a co nevidět se prý rozpadne. A proto vzhůru do nového! Tam nás čeká nová, ourodnější vlast, radostnější domov, veselejší chrám, tam kvete svoboda a hojnost! Rovnost a láska!Škoda těch konců. Ale co, inscenace je to jinak pěkná, pohádková, s plejádou českých herců, na které je radost pohledět. A když se na konci ozveKde domov můj, srdce jihne. Vskutku tylovská tečka.

V roce 1973 mi byly sladké 4 a možná se mi tahle pohádková agitka i líbila. Však jsem taky byla cílová skupina. Jenže dneska už jsem někde jinde. A tak se mi z toho podprahového sdělení otvírá kudla v kapse.
Tyl to možná ještě myslel dobře. O motivech Československé televize si ale myslím svoje. Jedna hvězda se skřípěním zubů za Libušku.