Jak je důležité míti Filipa (1979)

To je ta nejbáječnější bemberiáda, jakou jsem kdy zažil!Wildeův ironický ostrovtip, s nímž karikoval úzkoprsou puritánskou morálku svého věku, neztratil na své přitažlivosti ani v tomto televizním provedení, v němž se s odzbrojující lehkostí a nadhledem zaskvěla tehdejší herecká extraliga.Nástupiště už nerozhoduje!

Převážná část Wildeova dramatického díla zlidověla v podobě fragmentů, hlášek, one-linerů a aforismů.Jak je důležité míti Filipanení výjimkou z tohoto pravidla, ale stvrzením. Nebyl by problém rozparcelovat zhuštěnou hru na věty, zamíchat pořadí a distribuovat jako Moudrost a vtip Oscara Wildea; kdyby tedy ten titul nebyl už dlouho kdispozici. Nechť každý sám posoudí, jak všechny ty paradoxní výroky, v nichž každý jistě identifikuje vlastní zkušenost s partnerskými vztahy, sedí. Jediné, co by případně sneslo kritiku, je tedy zpracování. Televizní papundeklovost s vyhroceně stylizovanými promluvami nicméně skvěle koresponduje; ne že by byla nálada soustředit se na něco jiného než gejzíry ostrovtipu. Kdyby tedy dvojice Algernon & Cecilie nepůsobila trochu dýchavičně vedle ironicky lahodné dvojice Jack & Gvendolina, která vyhlíží, že se co chvíli odebere naSvatební cestu do Jiljí, jednalo by se o perfektní adaptaci.

České zpracování literární předlohy anglického "zvrhlíka", jehož dílo mi bylo vždycky mnohem bližší než všechno to, co zveršoval William S. Celá záležitost zjevně nestála majlant, a přesto jsem se u ní po celou dobu skvěle bavil. Mám hodně rád tyto konverzační záležitosti, u kterých (pokud jsou opravdu kvalitní) mi vůbec nechybí akce, úplně si vystačím s vymazlenými dialogy.

Milá konverzační televizní inscenace, která sice není tak úsměvná, že by se divák za břicho popadal, ale je plná jemného a příjemného humoru. Televizní inscenace trpí úsečností a zkratkovitostí, na druhou stranu herecké obsazení je třešničkou na dortu. Ano, mohlo to být ještě lepší, ale i tak to bylo velmi hezké.

+3*životopisným filmem o Oscaru Wildovi to začalo, jeho divadelními hrami to pokračovalo a duelem s Filipem to skončí. Mám tu srovnávací komentář asi spisovatelova nejhranějšího díla (Vějíř lady Windermerové si nechám třeba na důchod :-). Základ jeho úspěchu je zápletka a brilantní dialogy, které na televizní obrazovce vždy prozradí svůj původ na divadelních prknech. A jak je zvykem u tohoto klasika, tak to je i hodně kostymově výpravné. Starší český bratříček je poněkud chudší, ale o to víc se přibližuje své divadelní předloze a nabízí herecký koncert oblíbených herců. Oproti tomu britská verze působí živěji a rozšafněji. V obsahu rozdíly nejsou, jen britská je možná zbytečně vysvětlující a proto i delší. Obě stojí za shlédnutí a vítězem se tím pádem u mě nestává ani jedna a každá mi přinesla příjemný zážitek, za který však své čtyři hvězdičky těsně nedám.[ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]