Pieseň o sivom holubovi (1961)

Škoda, lebo vďaka vynikajúcej kamere sa na tento film dobre pozerá, teda až kým sa nedostavia tie všetky patetické momenty, ktorých je toľko, že ich nakoniec  prestanete počítať. Ako poďakovanie sovietskemu vojakovi a československým partizánom to aj vzhľadom na rok natáčania chápem, ale aj tak, je tu toho naozaj priveľa a dnes sa už na to pozerá tak trochu zvláštne. Ale tie decká to zahrali bravúrne. 67,5%.

Krásny až baladický príbeh mapujúci obdobie SNP hlavne vďaka postave malého Rudka Hrudku, ktorý si vďaka svojej detskej nevinnosti a pohľadu získal moje srdce. Je tu síce cítiť komunistický a prosovietsky vplyv, ale samotný príbeh tým veľmi netrpí. Produkcia je veľmi dobrá a herecké výkony napriek množstvu detských postáv výborné. Z dospelých postáv sa tu predvedú hlavne Karol Machata ako učiteľ gardista, Jirí Sovák ako kočovný herec a Ladislav Chudík ako hrdinský zbabelý major. 75%

Symbolika: 19:10 – GLOBUS na stole, vlevo nahoře dvojitý kříž; Globus je přímo uprostřed záběru více než jednu minutu!! Ve válečném filmu! Pokrokové školství Slovenského štátu dodává globusy i do těch nejzapadlejších horských dědin.  Malý chlapec jede v německém vojenském náklaďáku na partyzány. Chlapec je pár kroků od německého ležení a taťka partyzán si k němu vykračuje jak pan baron. Přímo před německým náklaďákem se taťka partyzán loučí se synkem (28:35). Ještě si hezky zamávají. Celá vesnice se zatajeným dechem poslouchá zprávy v rádiu. „Divízia Adolf Hitler hrdinně postupuje“. 31:50 – a už přijíždí prdlavkou jak na vejlet Chudík, který poctivě střídá role fašistů, partyzánů a důstojníků. Jaké armády je to vlastně důstojník? Z auta se line poctivá ruská častuška. Vtipné bruslení v kostele. Pan major pospíchá do povstání autem a předjíždějí ho náklaďáky a následně i cyklisté???!!!!??? Idylický výlet je náhle přerušen, když Chudík zděšeně vykřikne: „Němci, utiekajte!!!!“ Sám popadne flintu a prchá jak zajíc. Oba spolucestující chlapce nechává napospas osudu. Následně vtipně zahazuje pušku. Galapředstavení Chudíka pokračuje, když se teatrálně vrhá k zemi. Chlapci ho nevěřícně pozorují. Jedna salva ze samopalu a je po prdlavce. Chlapec se otci pomstí tím, že do ohně hodí jeho aktovku. Hned v dalším záběru symbolicky veliký nápis: „FRONTOVÉ DIVADLO“. Hezká scéna v autobuse s gardistou-partyzánem Machatou. Následně to ale doprasí tím, že Machata se opět převléká do gardistického. Cedule uprostřed pole: „Achtung! Partisanen!“ a začíná podivně přilepená povídka v ruském jazyce o těhotné partyzánce a porodu v rozpadlé lesní chalupě, při kterém pomáhají němečtí vojáci?? Další cedule „Pozor Míny“ zaminovaný kopec, kde si hrají děti. No to snad ne!

Poetické filmy zväčša nezvyknú sklamať. Tento má v talóne výborných hercov, na čele s charizmatickým Machatom ako učiteľom kolaborantom, ktorý neskôr prezlečie kabát, a potom znova... ako mu to v momentálnej situácii vyhovuje. V netradičnej roli zaujal Sovák. Film je sčasti roztrieštený, sú v ňom časti, ako tá s Chudíkom a jeho synom, ktoré by sa dali vypustiť... ale celkovo je to zaujímavý kúsok, ktorý už už končí happy-endom, aby v závere došlo k detskej nerozvážnosti. Film je aj v tomto prípade nie úplne dopovedaný, a teda veľa ponecháva na divákovi a jeho predstavivosti, je to plus.

Pravdu o SNP (raději zkratkou) se nedozvíme z dokumentů ani z poezie. (Možná má pravdu vtip, v němž se z "Letiska tri duby" stalo "Letisko dva duby".) Kdo však po pravdě nepátrá (a koho by teď vlastně ještě zajímala?), může si užít poetický (i patetický) konec války na Slovensku. Barabášův filmový příběh leží v zorném poli dětských hrdinů – a kdo zvládne dětské herce, má napůl vyhráno.