Pacientka Dr. Hegla (1940)

V rozmezí jednoho roku si Otomar Korbelář zahrál dvakrát lékaře. Zajímavé je, že zatímco zde byl on ten, který podváděl, ve filmu Zlatý člověk se stal podváděným. Jenže na rozdíl od zmíněného snímku je tohle opravdové drama se společenským přesahem. Nebývalo totiž zvykem, aby si dívka upletla dítě se ženáčem a pak ho sama vychovávala. Herecké výkony byly skvělé, hlavně Svatopluk Beneš se na chvíli vymanil z klasických rolí mladých krasavců milovníků. Bohužel je pravda, že místy jsou jeho hysterické výjevy teatrální a neuvěřitelné. Role mu asi úplně nesedla.

O tomto drama jsem slyšela že bylo považováno za velmi úspěšné a myslím si že se to Otakaru Vávrovi opravdu povedlo. Chtěla jsem sice ubrat hvězdičku protože nevěra je hnusná věc. Ale vzhledem k tomu k jakému nečekanému a originálnímu konci to vyústilo, tak musím dát všech pět. Nikdo neměl Mandlovou rád z důvodu toho co vyvedla. Až se na závěrečný konec ukáže, že ten kdo ji opravdu miluje i přes všechny její chyby byla krásná Zorka Janů.

Zajímavá věcička a vůbec ne průměrná, přihlédnu-li k věku režiséra v roce 1940, mám pocit, že obstál velmi dobře. Karla mi byla sympatická, ať už svou živelností či dětskou naivitou. Seznámení s doktorem Heglem ji přinutí udělat několik životních
kotrmelců a dospět. A za zmínku jistě stojí Heglova manželka, ochránkyně rodinného krbu a dětí i za cenu vlastního utrpení.

Pujmanová možná napsala limonádíčku, ale zároveň byla mistryní českého jazyka a její dílo rozhodně nepatří do kategorie Červené knihovny, má svoje nezastupitelné místo v české literatuře, v níž právě Pujmanová a Majerová zaujaly svými emancipačními prózami. Nebylo divu, že filmaři si jejich děl brzy povšimli. A zde se jim i Pacientka dr. Hegla dobře hodila do přihrádky chytlavých filmů pro dámy. Přitom ovšem právě postavení svobodné matky v tehdejší společnosti bylo nezáviděníhodné, a proto je až s podivem, že i Adina Mandlová takovou roli přijala. V době počátku okupace vzniklo dílo nezvykle silné, ale přesto dnes už poněkud nudí a klidně jsem si při něm uvařil vajíčka na tvrdo. Ani výběr herců se mi moc nezdál, Svatopluk Beneš se k Adině nehodil ani věkem ani tím, že jeho hvězda teprve začínala stoupat, kdežto Mandlová byla na vrcholu. Samotnou Adinu jsem nikdy neměl jako herečku v lásce, vždycky se mi zdálo, že svou odměřenost až nafoukanost nehraje, ale je i ve skutečnosti taková. Neseděly mi i dvojice rodičů - Baldová s Průchou a Svozilová s Korbelářem. A Janů, to byla slabota a obsazována byla jen z protekce. Lepší tři hvězdičky.

Taxom sa zase rozhodol zabrusit do vod ceskoslvenskej kinematografie a volba padla na Vavrov film Pacientka Dr. Helga. Film je o medzliludskych vztahoch, laske ona + on a peripetiach okolo toho. Rezisersky je to na urovni, akurat v strede ti dialogy trochu krivali. Otomar Korbelar bol na urovni, Mandlova vyborna - nie nadarmo sa keysi hovorila tato veta /tusim v Prahe/ : Baarova ma oci mandlove no a Mandlova ma oci barove. Preco, to nech si kazdy zisti : 62 %