Ona brání vlast (1943)

Hodně silný film plný odhodlání odehnat ze země „svoloč." Mám tenhle druh snímků o malých lidech, kteří se v podstatě nedopatřením stali hrdiny, ráda. --- Pro cheyene - taková scéna by zajisté působivá byla. Je sice pravda, že ve filmu jezdí německé tanky. Dokonce je i pravda, že jeden přirazil osobu. Ale Rádio Jerevan si to opět trošku popletlo. Ke zdi přirazila Praskovja německého vojáka. A ta zeď nebyla zeď, ale skála. Osobně za nejsilnější považuji Praskovjin závěrečný proslov k mužikům a partyzánům.(20.10.2014)

Na tento film se hned po válce chodívalo do kin. Vzpomínám si, jak mi o něm vyprávěla babička, jak silně na ni zapůsobil. Válku a osvobození měla v živé paměti, válečné události prožívala velmi intenzivně a možná i proto ji zhlédnutí Ermlerova počinu krátce po roce 1945 tak utkvělo v paměti. Jednou z pamětihodných scén, které se jí z hlavy nevykouřily ani po mnoha desetiletích, byla ta, kdy německý tank přirazí ke zdi ženu... Vzhledem k tomu, jakou stopu snímek v babičce zanechal a že jsem o něm několikrát z jejích úst slyšel, našel jsem si ho a pustil si jej také. Dlouhý časový odstup, který uplynul od dob, kdy jej viděla babička, způsobil, že ne vše, co mi řekla, se na plátně odehrálo tak, jak si pamatuje, avšak jádro věci se nezměnilo a z působivosti filmu neubralo. I od dob, co jsem Ona brání vlast viděl já, uplynulo spoustu let, avšak nyní vzpomínám například na scénu se šibenicí nebo ženu stojící u dřevěného kříže, který (pokud mi paměť dobře slouží) označuje hrob jejího muže.(12.08.2007)

Videne este za normalizacie : 90 %(25.10.2014)

Praskovja Lukjanova, které hitlerovci zastřelili muže a malého syna uteče do lesa a založí partyzánský oddíl, který se nepříteli tvrdě mstí. V hlavní roli Věra Mareckaja, reřie Fridrich Ermler(20.01.2007)