Okouzlená (1942)

Charismatický Karel Höger mezi krásnými ženami a tentokrát musím přiznat, že mě jeho postava poměrně dost iritovala.. Nataša Gollová jako romantická duše mi sedla a i pro to její okouzlení jsem v sobě našla pochopení.. Příjemným překvapením byli Jan Pivec a Adina Mandlová, moc se mi líbili, no a Marie Glázrová si střihla tu manipulativní mrchu parádně.. Příběh vztahového propletence mě však nijak výrazněji neoslovil..

Koncert pro tři úchvatné dámy... Nataša Gollová je ve své naivce kouzelná a ve své zmoudřelé mladé matce hodně opravdová. Adina hraje neuvěřitelně mile a jsem ráda, že jsem ji v takovéhle roli mohla vidět. Obyčejné fajn holky si tahle Paní Herečka moc nezahrála. A Marie Glázrová coby manipulátorská mrcha nemá chybu. Kdepak, tahle paní umí víc než jen líbeznou Paní kněžnu z Babičky. Tři krásné ženy a skvělé herečky. A pánové Höger a Pivec jim víc než zdárně sekundují. Za sebe přiznávám, že jsem si přála něco jako happy end, ale mé dospělé JÁ říká, že takhle to bylo lepší...

Ze začátku jsem měla pochyby o tom, zda je to vůbec drama a jestli to náhodou není přihlouplý romantický film. Ale nakonec opak je pravdou. Věci se vyvinuly hodně netradičně. Karel Hoger miluje Gollovou, ale nakonec se musí provdat a strávit zbytek života s nějakou kterou vůbec nemiluje. Na svého syna však nezanevře a chodí ho navštěvovat. A poté se zase snaží získat Gollovou zpět. Gollová je nešťastná a ve velkých rozpacích. Ale za pomocí její spolubydlící Mandlové pochopí, že ikdyž cítí že ho pořád miluje, tak musí od něj pryč a vzdálit se od něj. Což taky nakonec udělá a Hogerovi nezbyde nic jiného než se vrátit ke své ženě a zůstat s ní napořád ať se mu to líbí nebo ne.

Pro onu dobu plnou přehnaně šťastných happyendů, nádherných salónů a náhlých zbohatnutích je tento film opravdovou perlou. Samozřejmě by se chybičky našly, ale mně se ani hledat nechtějí. Jsem plně okouzlena okouzlenou Natašou Gollovou, opravdově zamilována do Karla Högera alias Pavla a opravdově nevraživá vůči postavě herečky Gláznerové. Dívala jsem se už dvakrát a po určitém časovém odstupu zhlédnu snímek klidně potřetí.

Pouštěli jsme si kdysi kousky na dějinách filmu, tuším jako ukázku pronikání sociální tematiky do melodramatického žánru; ty kousky mě tenkrát docela zaujaly, proto jsem po letech sáhl po DVDčku a dlužno říct, že celek se dá vidět nejen z čistě studijních důvodů, ona ta témata následování svého snu a osobnostního vyzrávání skrzevá různá příkoří (Gollová se dle mého velmi důstojně herecky popasovala s náročným obloukem od mladé venkovské přehrávající naivky k silné realistické ženské, která nicméně neztratila ideály) jsou koneckonců věčná.