Odysseus a hvězdy (1976)

Možná je to tím, že mě tenhle film jako dítě minul, možná je to tím, že jsem tyhle československé sci-fi sedmdesátých let nikdy neměl rád, protože byly postavené na alegoriích, poetické cestě do vlastního nitra, nebo na psychologickém rozboru mezilidských vztahů. Tenhle se točí okolo party dětí a mimozemského artefaktu, takže je stravitelnější, ale ani tak mě děj nezaujal. Románů a povídek s tématem prvního kontaktu už jsem totiž četl tolik, že si z něčeho stěží průměrného na zadek nesednu.

Původně jsem chtěl hodnotit záporně ale musím kladně.A proč?Stačí se podívat co se točí za blbosti dnes a vůbec si myslím že dětský divák dříve byl vděčný a více dětský než dnes.I díky filmu jako je třeba tento.Dnes se musím jen smát jak na člověka působí nostalgie,...Celkově to není špatný film i když označení sci fi,...no dobře! Myslím že jsem poprvé viděl film kolem roku 1986,vcelku me zarazilo že byl natočen už v roce 1976.Všichni herci jsou ok,hlavně Bubník a Knotek.Velká škoda toho druhého!(1962-2007) Triky jsou někdy úsměvné ale vynahradí to herci,třeba mladá Jana Boušková. Hudba vcelku zajímavá.Škoda že není pokračování jak to vlastně dopadlo,konec trochu smutný.

Nevim, jak je to mozne, ale tento film s ikonickou kulickou mi v mem detstvi zustal utajeny. Krome video hovoru a otacejici se postele, tvurci ve sve predstave o mileniu daleko nedosli. Potesi alespon Obermaierova, ktere to zde velmi sluselo. Film, krome nekolika nostalgiku a pametniku, zaujme asi jen obrazem doby.

Doby, keď ma podobné, fantáziu podnecujúce detské filmy dostávali do stavu extázy, sú nenávratne preč. Ale je fajn si občas pri niektorom starom detskom filme povedať, že by ma pred troma desiatkami rokov pravdepodobne do takéhoto stavu dostal. Odyssea som bohužiaľ až doteraz nezaregistroval. Výborný námet, aj celkom príjemné spracovanie, len tá relatívne krátka stopáž klame, úplne by stačila na prerozprávanie tohto dobroružstva aj necelá hodinka.

O tom co způsobila tajemná kulička ukrytá v šutru. Sci-fi příběh scénáristy Oty Hofmana určený dětskému divákovi dnes vyniká nostalgickou formou dětské fantazie a snů. Na svou dobu výtečný snímek, který po trikové stránce krapet zestárnul, ale příběhem a uvěřitelnými dětskými hereckými výkony je stále koukatelný. Zpracování je jednoduché s použitím malého množství triků. Ale ve výsledku vypadá dokonale, což dokazuje pravdivost hesla, že někdy málo znamená více. Film také nese jisté poselství, kterým je vlastně celý příběh ukončen. Trochu to vyvolává úsměv, ale pro dětského diváka to vyznívá jednoduše a srozumitelně. Jedná se o odpočinkový film, který svým tajemnem dokáže zaujmout i po tolika letech.