Odvrácená strana větru (2018)

Můžeme Netflix jakkoliv nenávidět, ale přece jen jednou za dva roky hodí do placu nějakou lahůdku v podobě Cuaronova filmu, nejdražšího Scorseseho projektu, nebo nadstandartního seriálu z Fincherovy dílny. Další takovou perlou v moři hnoje jejich produkce jeThe Other Side of the Wind, nedokončený poslední film jednoho z největších filmařů všech dob Orsona Wellese. Samozřejmě se můžou vést nekonečné debaty o tom, jak by film vypadal, kdyby u konečného výsledku byl sám mistr, ale záleží na tom? Nejspíš ani ne, jelikož film dotočen jistě byl, následná montáž už může být lhostejná, stejně jako ve filmu tvrdí náhodný promítač v autokině, který pouští kotouče Hannafordova filmu ve špatném pořadí bez dozoru střihačky. Film je jedním z mnoha autorských sebereflexí jak své tvorby jako takové, tak svého způsobu práce, může se řadit po bokOsm a půl, neboAmerické noci,avšak svojí experimentální formou je míjí velkým obloukem. "The Murnau of the American motion picture. Who Murnau is, I don't remember".Film je zároveň velký fuck off všem, kdo se kolem Wellese motali v sedmdesátých letech, producentům, novinářům, filmovým fanouškům, Novému Hollywoodu, ale i mnohým evropským modernistům, které paroduje a zároveň jde v jejich šlépějích. Perfektní Bogdanovich jako Brooks Otterlake, jenž je jeho vlastním alteregem, stejně tak jako je Hannaford tím Wellesovým, což reflektuje jejich vztah se vzájemným přátelstvím, obdivem, či ovlivněním.

Ja tu nebudem vypisovat siahodlhe komentare a ani vysoko odborne fundovane filmovo - teoreticke termity. Tu rad prenecham priestor clenom Klubu narocneho Diviaka, pardon Divaka a vystudovanym filmovym teoretikom -elitarom. REziser Orson Welles natocil svoj posledny kvalitny film The TRial z 1962, potom uz to bola bieda. Ono pan reziser ten film ani nedokoncil, dotocili film az Wellesovi fans, to hovori za mnohe  : 35 %

Bylo narocne to dokoukat. Vysledek si interpretuju dvema zpusoby: Wellesova excentricita, podivinstvi a samoucelova artovost se tu autobiograficky manifestuji v plne forme a nebo dokoncovatele nemeli dostatek koherentniho materialu, netusili, co mel Welles vlastne v planu a proste to slepili? At uz je pravda kdekoli, me to nebavilo.

Těžko hodnotitelný film rekonstruovaný z materiálů nedokončeného díla Orsona Wellese, génia i smolaře. Souhrnem je o tom, jak funguje Hollywood a jemu podobné mašinerie, a co si v něm může vybudovat silný jednotlivec. Počíná zmatkem pro neznalého a těžko stravitelně pokračuje k nekonečnu - neboť filmová fantazie je nekonečná a všemocný režisér může chtít cokoli. Moje vlastní hodnocení 50% - ano, je ode mne nespravedlivé.

Celé dvě hodiny sledování jsem si nebyl jistý, jestli koukám na naprosto geniální film, nebo na naprostý psychedelický odpad. Forma zpracování vítězí nad obsahem na všech frontách. Ďábelský střih několika desítek ručních kamer. Střídání barevných a černobílých záběrů různé kvality v jednom obraze. Jako drogový trip pak působí druhý film ve filmu. Celkově velmi originální divácký zážitek.