Skvělí Ambersonové (1942)

Skvělí Ambersonovéjsou vykastrovaným filmem, kvůli svému zakončení, jež vlastně popírá vše dříve řečené. Obrazová stránka filmu je vskutku obdivuhodná, v celkových kompozicích i v jednotlivých detailech, rovněž pohybem se něco vysloví. Pohyb se řídí ideou, avšak cestou se ztratí, chytne křeč do svalu hýžďového, zakousne se a tlačí, avšak nakonec jen do vlastních kalhot. Potěšitelným je ten jistý ironičtější odstup, s nímž se střílí a třese. Na jedné straně je tu definována transformace socio-ekonomických struktur, přesněji řečeno neustálé dynamické sebe-utváření těchto struktur, reagující na potřeby, na jejich proměny. Na té druhé je však otázkou, zdali ta umanutá paličatost není sama o sobě předurčena k pádu. Hlavním objektem zájmu je tady George Amberson Minafer (Tim Holt), mladý náfuka z nejvýznamnější rodiny města. Jeho aristokratické sklony ho však k životu nepřipraví. Z dalších rolí: v jednom směru sebeobětavá Georgeova matinka Isabel Amberson Minafer (Dolores Costello), na slova nepozorná Georgeova teta Fanny Minafer (Agnes Moorehead), dávná Isabelina láska Eugene Morgan (Joseph Cotten), Eugeneova dcerka a Georgeův zájem Lucy Morgan (Anne Baxter), Georgeův strýček, svého času kongresman, Jack Amberson (Ray Collins), Georgeův krachující tatíček Wilbur Minafer (Don Dillaway) či stařičký patriarcha rodu major Amberson (Richard Bennett).Skvělí Ambersonovémají vlastně stejně nejapné zakončení jako stejnojmenná literární předloha Bootha Tarkingtona. Estetika obrazu je skvělá!

Skvělí Ambersonové rozhodně nebyli skvělí. Naopak byla to banda namyšlených boháčů, kteří v podstatě nic neuměli a jen všechny dokola uráželi. Jedinou jejich předností byl obří majetek, a když o něj postupně přicházeli… Dál prozrazovat nebudu. Ono ani není moc co a děj se dá prakticky shrnout do dvou vět, které jsou už v obsahu. Když k jednoduchému a nudnému příběhu připočtu z velké části protivné postavy a humor založený na urážení ostatních, hodnocení by se blížilo snad až k odpadu. Nicméně řemeslně je to natočeno velmi dobře a Orson Welles je zručný a novátorský režisér. Obsazení i herecké výkony byly totiž dobré a v kombinaci s originální kamerou (například hra se stíny) a zajímavými vypravěčskými experimenty, mě ty složky bavilo sledovat. Velmi originálně byly také zpracovány závěrečné titulky. K dobru rovněž připočítávám zajímavý vhled na počátky automobilového průmyslu a ten prorocký pohled do budoucna. Nakonec jsem uvažoval mezi dvěma a třemi hvězdami. Tři dávám z toho důvodů, že film úmyslně poškodili producenti, kdy původní verzi necitlivě sestříhali asi o čtyřicet minut a film tak mohl být ve skutečnosti lepší. Bohužel se vystříhaný materiál zničil.

Wellesovu druhému celovečernímu filmu by - za mě - více slušel lehce spoileroidní titul "Sláva a pád domu Ambersonových"; ptáte se "proč?" - inu, kontrasty (čert vem, že opozitem ke slovupádje slovovzestup) táhnou, no ne? Říkejte mi "marketingový král", oh yeah! ___ Obrázek amerického maloměsta (a šířeji: amerického způsobu života)předapovynálezu automobilu prismatem tradičně (vojenskými úspěchy rodového patriarchy) privilegované, staromilské (a proto i rigidní) rodiny Ambersonových, tak by bylo možné na první dobrou interpretovat tento film, jinými slovy jakopohlednicineklidné doby, tance dobové honorace ve víru revolučních technologických změn. Sestoupíme-li na individuální rovinu, pak by bylo možno film číst jako moralitku o arogantním a majetnickém mládenci (bezchybný Tim Holt; btw. úspěšně mu sekunduje Joseph Cotten v úloze E. Morgana, ostatně ani dámy se nenechaly zahanbit), kterýspoilerpřeci jen na konci dostal za vyučenou, což z něj však učinilo lepšího člověka (jak také jinak?)spoiler, i když kdoví, nakolik totočteníkoresponduje s Wellsovými záměry, případnému divákovi by nemělo zůstat utajeno, že snímek byl producentskými zásahy zkrácen zhruba o 40 minut (nezbývá nám než smutnit, že se režisérská verze nezachovala) a závěr byl změněn. Buď jak buď, film si své místo v různých žebřících nejlepších filmů všech dob (kupř.1001 filmů, které musíte vidět, než umřete) navzdory svévoli producentů plně zasluhuje. 75 %

"In that town, in those days, all the women who wore silk or velvet knew all the other women who wore silk or velvet, and everybody knew everybody else's family horse and carriage."Silná dráma zo sveta veľkej buržoázie na prelome storočí, zaradená do zoznamu1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Nesie sa celá v dosť ťaživom duchu, ak si teda odmyslíme ten nasilu primontovaný šťastný koniec. Mladý arogantný potomok Ambersonovcov George (Tim Holt) je jedna z najodpudivejších postáv filmového plátna a nie je mi teda jasné, čo na ňom tá milá dievčina Lucy (Anne Baxter) vlastne videla. Okrem výbornej obrazovej a dramatickej zložky ma na filme zaujalo aj perfektné znázornenie počiatkov automobilizmu."Automobiles are a useless nuisance."

Nesmírně mě to štve (mírně řečeno) ale kvůli té těžce fragmentární 2.pol. u které jsem měl pocit, že čtu Kafkův román, nemůžu na více jak 3.5:( Když si pomyslím, že zde údajně chybí dobrých 45min., jímá mě záchvat zuřivosti. Páč s plnou délkou by u mě došlo též na plnou palbu. No, minimálně na 4, určitě. Snad se ten zbytek válí opět někde v Buenos Aires, jako v př. Metropolis. Vrátilo se spousta lidí zObčanaKanea (kromWellese před kamerou, což je další důvod mé nespokojenosti, ale aspoň díky za jeho hlas) včetně skladatele, takže mi právě ona sevřenější 1.pol. přišla jako takový Kane v 19.st. Ale těch 89min.........následuje dlouhý chladný povzdech.