Občan Brych (1958)

Žít v té době, tak si to hodím! Depresivní, černobílý, tmavý film, kde vlastně téměř nic není vidět, velmi věrohodně vykresluje dusivou atmosféru té doby: po únorovém převratu se k moci dostala komoušská páka, která postupně srovnala se zemí podnikatelské vrstvy a všechny, kteří nebyli nadšeni z jejich rejdů a dosazuje své kádry. Nátlak ke vstupu do strany, špehování, špiclování, donášení. Jak se to liší od manýr nacistického protektorátu? Právník Hégr, znechucen vývojem, neví, co počít, rozervanej, emocionální. Nakonec podlehne vábení bejvalýho spolužáka a manžela Fialové a pokusí se o přechod do Německa. Při čekání na převaděče Hermanna, je zdeptán malostí ostatních prchajících (vykreselených jako proradní buržousti, šizuňci a podvodníci, lůza z opačné strany barikády) a rozhodne se vrátit spolu s Fialovou, kterou kdysi píchal. Pracující inteligent po týdnech tápání se přidal na tu správnou stranu! A já ho posílám na tři roky do hutí.

Na film jsem číhala už delší dobu, protože jsem teprve nedávno četla knihu a strašně moc jsem se ztrácela v postavách a nakonec i v ději. Musím říct, že charaktery postav jsou skvěle zahrané a objevují se tu snad všichni oblíbení herci. Atmosféra po únoru je tíživá a ponurá. Brych je postava hodně složitá, skvělý je pan Höger. A ani ostatní ve ztvárnění svých postav nezaostávají. Co je špatné je zvuk a to, že tam prostě není nic vidět. Hodnotila bych asi průměrně, ale ta nejistota doby a stísněná atmosféra z toho, co bude a dramatičnost v šumavské boudě, no přidám. Blanku Bohdanovou jsem snad nikdy v žádném filmu neviděla tak prostovlasou a teda hodně jí to slušelo.

Bolševismus se nedá porazit, je možné s ním pouze remizovat, ale za cenu zničeného zdraví. To je ta hlavní myšlenka, kterou si z filmu beru, pokud byla tu dobu atmosféra ve společnosti taková, jak ji snímek popisuje. To špehování, donášení, vyhrožování, přemlouvání a pomlouvání, otvírá se mi z toho kudla v kapse! Nemožnost vyjádřit vlastní názor, pokud nebyl černý(rudý) nebo bílý, nic mezi tím, aby každý věděl co si o vás má myslet. Inteligence dostávána prdel,čím větší buran, tím silnější slova. Hnus! Nejhorší je, že stejná sorta lidí svolává demonstrace a chtěla by tu špínu zpátky! Emigranti jsou popisováni jako zloději, hochštapleři, vychcánkové, štětky, blázni. Bezútěšnosti snímku nepřidává ani diletantské nasvícení scén, kdo ví jestli ne schválně protože se rozjasní až s posledním záběrem kdy má hlavní postava "jasno", je to asi tennejtmavší film který jsem kdy viděl, navíc nějak podivně seříznutý zleva, což je nejvíc patrné na úvodních titulcích. Tohle se CS Filmu nepovedlo.Tendenční závěrvlastně pohřbívá jinak zajímavě budované drama, ale víc než jednu hvězdu, plus jednu za jako vždy výbornéhoKarla Högera, si snímek nezaslouží.

Slabý jeden pentagram. 9:32 – skrytá ruka: Krejča; 1:05:32 Průcha – pohled jak ďábel; 1:08:27 – dává do frcu globus??? Pak je globus vidět i ve frcu! No to je neslýchané! „Vy nejste komunista? Já si myslím, že to máte jen trochu pomotaný v hlavě, nic víc.“, žoviálně vypadne z usměvavého komunisty. 1.34.10 – devilhorns. „Krieg is eine Schweinerei.“ Ponorka ve srubu v závěru filmu se fakt už skoro nedá vydržet.

Film sa odohráva tesne po februárovom prevrate roku 1948. Hlavnej postavy sa vývoj nepáči, sleduje s nevôľou, ako sa ľudia navzájom udávajú, že mnoho ľudí sú komunistami len aby si polepšili kariérne. V tomto treba film vyzdvihnúť. V roku 1958 také niečo natočiť, to je už niečo. Asi prvý film, ktorý prvýkrát ukázal ten socializmus, že nie všetko bolo košér. Vlastne skoro nič.