Nezvěstný (1982)

Pátrání Eda a Beth Hormanových, otce a manželky uneseného amerického občana, který zmizel beze stopy v jihoamerické zemi ovládané diktaturou. Situace se pro Hormanovy stává ještě frustrující, když začnou věřit, že jim tamní američtí zástupci neříkají všechno. Emočně skvěle zahrané a působivé drama ukazuje opět jednou široký herecký rejstřík převáždě komediálního herce Jacka Lemmona. Dodnes si vzpomínám, jak jsem roku 1984 ( to měl u nás premiéru v  distribuci) seděl v hledišti kina  po skončení promítání pod tíhou dramatického příběhu.

Postupný rozklad amerického idealizmu, hodnôt a odkrývanie hniloby, ktorá sa skrýva za dobre udržiavaným exteriérom. Zaujímavý príbeh, ale to, čo ho robí výnimočným sú Jack Lemmon a Sissy Spacek. Veľmi naturálne výkony a skvelá chémia. Ich protichodné názory sa môžu javiť príliš jednoduché a prvoplánové, ale sú veľmi reálne a ľudské. Rovnako ako v jeho ostatných filmoch, Costa-Gavras aj tu vynikajúco vykresľuje absurditu, najmä v byrokratických postupoch a machináciách. V jeho rukách naberá temná látka plno (čierno)vtipných scén. Réžia je veľmi vecná, praktická. To funguje veľmi dobre pri prezentovaní niektorých brutalít, táto objektivita ich robí ešte účinnejšími. Avšak niekedy je výsledný efekt neprirodzený, strojený a teatrálny, ako napríklad jedna dôležitá konverzačná scéna ku koncu ktorá vyzerá, ako keby vypadla z nejakej divadelnej hry: celou svojou mizanscénou. Nie je to dokonalý film a má viac chybičiek na kráse ako Z, čo je film komplexnejší a dynamickejší, ale ja som si ho užil na podobnej úrovni ako Z.

Od Costa-Gravase jsem kromě Hrací skříňky nic neviděl a jsem spokojený. Film ukazuje začátek Chilské revoluce v roce 1973 pohledem několika amerických přátel, kteří tu uvíznou a je to síla. Po ulici se prohánějí tanky a vojáci, probíhá zatýkání, popravy, nic nefunguje, přičemž hrdinové se k tomu stavějí s typickou americkou naivitou my jsme Američani, nám se nemůže nic stát. Hlavní hrdina, levicový novinář se navíc vyptává a vše si zapisuje... no a jednoho dne prostě zmizí. Když se situace uklidní, do země se vydává jeho otec, konzervativní americký byznysmen a se synovou liberální ženou začínají pátrat. Hádají se i sbližují, naráží na zeď amerických diplomatů, kteří pod rouškou snahy pomoc tají zásadní informace. Je to spíše drama než thriller, v pomalejším tempu, plné politiky s občas nepřehlednými flashbacky. Nicméně hrůzy takové banánové revoluce ukazuje naprosto perfektně (márnice plné těl, stadiony plné vězňů), prstem neomylně ukazuje na pomoc americké CIA a má dva tahouny. Spaceková a především Lemmon hrají fantasticky, především u Lemmona mě dostává, jak se z blbouna z komedií dokáže přehrát do zaťatého táty přicházejícího o iluze, který se odmítá vzdát. I když to dopadlo dle mého očekávání, stojí to za vidění.  4*

S politikou je to tak, že nikdy nevíte, kdo a proč stojí za různými převraty, majdany a revolucemi, a jestli se priority během pár týdnů nezmění a nebude zas vše jinak. S filmy o politice je to tak, že záleží na smýšlení tvůrce, každopádně velmi často vznikne film nikoliv nestranný, ale černobílý. Buď ze všeho obviňuje americkou vládu, nebo naopak patrioticky představuje hrdinné americké „osvoboditele“. Čest výjimkám, ale na žádnou si teď z hlavy nevzpomenu. Costa Gavas je levičák, ostatně je to Řek, takže platí první varianta. Neříkám, že to tak nebylo a často není, ale ony ty revoluce někdy neřídí jen vlády, často v tom jedou právě byznysmeni (což je varianta, kterou tento film nepřipouští, ačkoliv otec je vlivný americký podnikatel a má mnohé konexe), kteří na nějakém tom převratu chtějí vydělat. Protože i postavy jsou představeny jen šablonovitě (mladík je vzorný a milující manžel, který sice jezdí na výlety s fešnou fotografkou a občas s ní musí přespat na jednom pokoji, ale nikdy spolu nic neměli; jeho manželka je věrná a milující; oba mají levicové smýšlení a i když na tom nic nevydělají - z čeho teda žijí? - vydávají levicové noviny; otec je typický nevěřící Američan, který prostě musí uvěřit - i když je jako věřící... ačkoliv Křesťanské vědy mi moc o víře nepřijdou...), zkrátka postavy jsou jen šablonky a těžko jim věřit a těžko pak věřit i samotnému filmu s jistě velmi silným tématem. Jack Lemmon hraje velmi dobře, Sissy Spacek jako herečku rád moc nemám, ale tady je docela snesitelná, ale holt nemají až moc co hrát, protože všechno je podáno poměrně povrchně, včetně vztahů. Mno, a když točíte takhle vážné téma o převratu v jihoamerické zemi, přijde mi poněkud kontraproduktivní cpát sem okatý product placement.

"Kdo si hraje s ohněm, ten se spálí..."Jméno režiséra Costa-Gavrase se už pro mne dříve stalo takřka synonymem zdařilého politického thrilleru, ale stejně mne ten levicově orientovaný tvůrce z Řecka nepřestává překvapovat sílou a působivostí vypávěných příběhů dle skutečných událostí. Nečekal jsem, že film na pozadí vojenského převratu kdesi v Chille by ve mne mohl vyvolat stejně vyčerpávějící emocionální katarzi, jakou způsobil ve mne jiný režisérův film, týkající se československých poválečných dějin (a ani se nestalo), ale jinak tento americký film považuji za stejně vynikající jako pro mne osobně zásadníDoznání(1970). Opět výborným způsobem stupňující se tíseň a napětí umocňují na první pohled nenápadné tvůrčí nápady, např. když do dvou vzájemně propojených linek (veřejné politické záležitosti a z nich vyplývající konkrétní lidské osudy i v privátní sféře) ještě zasahuje ještě "třetí rozměr" – příroda (SPOILER: náhlé zemetřesení). I snad začínáte brzy tušit, jak asi příběh skončí, posléze se vám to potvrdí, ale stejně s obrovským vypětím sledujete, jak se další situace a konání postav vyvinou, hltáte každý jeden dialog... až do samotného konce. Vychvalovat popři všem ještě výkon Jacka Lemmona (který klidně může konkurovat režisérovu dvornímu herci Yvesu Montandovi z předchozí dekády) a Vangelisovu hudbu by pomalu mohlo znamenat nošení dříví do lesa...90%