Hořící kříže (1988)

Costa-Gravas mě podruhé příjemně překvapil. Agentka FBI se přichází mezi vidláckou komunitu, přičemž zpočátku to vypadá na zbytečný úkol v idylické vesnické komunitě. Mladá ženská zapadá mezi místní, zamiluje se do místního vdovce a jeho dětí. Idylka končí lovem na černocha... A zatímco náckovsko-teroristická skupina se odhaluje do neskutečné šíře, režisér je ukazuje jako normální bavící se, milující i pochybující lidi, kteří hrdinku bez výhrady mají rádi,  zatímco FBI působí jako banda šmejdů, kterým je ukradené čím si prochází. Wingerová pak hrdinku podává jako obyčejnou ženskou, vyděšenou ale i milující svoji novou rodinu, SPOILER čemuž odpovídá polo happyend, kdy už ani pomalu sama neví kam patří. SPOILER. Je to spíše pomalejší drama než strhující thriller, ale rozhodně originální a takhle by to dnes rozhodně nikdo nenatočil. Proto 4*.

To je tak, keď európsky umelecký režisér dostane točiť americkú žánrovku. Ten Eszterhasov scenár na svoju dobu stačil, ale nestačil na vytvorenie poriadnej drámy. Nie s Tomom Berengerom. A o akčňák sa to ani nesnažilo. A hlavne v oboch smeroch existujú filmy ako Bod zlomu, alebo Horiace Mississippi, ktoré sú o niekoľko levelov ďalej.

Nenápadný film so silným odkazom, ktorý otvára otázku rasovej a etnickej neznášanlivosti z inej perspektívy. V dnešnej dobe a v Evrópe je v niektorých momentoch až mrazivé, ako sa to začína podobať skutočnosti. Neonacizmus, klerofašizmus, radikálne hnutia, vyzbrojené polovojenské organizácie. Keď sa príbeh nečakane zvrtne a odhalí skutočnú podstatu, má to silný efekt. Tom Berenger v jednej svojich najlepších rolí. V postave hlavnej hrdinky som mal občas problém, pretože sa vôbec nesprávala ako profesionálna agentka a tiež pričasto podliehala emóciám. Nájde sa tu aj pár logických chybičiek, jednoduché prepojenia na vládu či to, že jednoduchí farmári prepadávajú banky či používajú nielen počítače, ale v 88-om už aj internet na svoj terorizmus. Každopádne zaujímavá téma a memento do budúcnosti.

FilmHořící křížeanebZrazenývychází z událostí roku 1984, kdy texaský rodák Robert Jay Mathews a jeho bojechtivá a vlastenecky rasistická skupina Řád páchala své násilné činy ve jménu pravé představy o spravedlivém řádu života. Řecký partyzán Costa-Gavras ustoupil komerčním potřebám amerického trhu a svůj filmový útok nasměroval proti nadřazenosti bílých Američanů s antisemitskou paranoií. Osobní frustrace z vlastních neúspěchů se hromadí ve skrytý hněv a upuštění nepotřebné páry potřebuje znát cíl svého směru a tradiční vlastenectví amerického jihu zůstává věrno svému dlouholetému závazku a předsevzetí. Téma je silné, obraz má dynamickou dychtivost a děsí se krutých výbuchů nenávisti, ohniskem má být rozpolcenost vnitřního světa mezi láskou k muži a služební zodpovědnosti ke své zemi, ale postrádá skutečný prožitek i dopad. Hlavní postavou spravedlivého rozhořčení nad sadistickou nenávistí života je Catherine Weaver alias Katie Philips (sympatická Debra Winger), tajná agentka FBI a řidička kombajnu. Vražda rozhlasového moderátora stojí na počátku, na konci je terorismus s hořkou pachutí hrdého amerického vlastenectví. Služba vlasti a odpor ke svévolnému násilí vítězí nad nenávistí. Výstražná postava partyzánského odboje má jméno Gary Simmons (zajímavý Tom Berenger), rasista, homofob a antisemita s nahromaděnou žlučí všeobecné zloby a vlastního selhání. Přirozeně spravedlivému řádu života se musí jít naproti v tradicionalistickém odhodlání při bránění svých základních práv bělošské nadřazenosti. A odvaha je ctností muže. Významnou postavou je Michael Carnes (příjemný John Heard), agent FBI, velicí celé akci proti nebezpečí extrémistické pravicové skupiny pravých amerických vlastenců. Intimní rovina je plytká. Důležitou postavou je Wes (Ted Levine), Garyho kamarád, spolehlivý stoupenec vlasteneckého zapálení s aktivní spoluúčastí a obezřetnou nedůvěřivostí k nově příchozí ženě. K výraznějším postavám patří také Rachel Simmons (příjemná Maria Valdez) a Joey Simmons (Brian Bosak), chytrá, zvídavá a zdravá Garyho dítka s příkladnou rasistickou výchovou i životním uspořádáním. Z dalších rolí: rasistické realitě již navyklý umírněnější občan extrémistické vesnice Shorty (John Mahoney), tichá Garyho matka Gladys Simmons (Betsy Blair), mocný muž v pozadí pravicového extrémismu Bobby Flynn (Jeffrey DeMunn), agent FBI z Washingtonu Al Sanders (Albert Hall), zneužitý prezidentský volební kandidát extrémní pravice Jack Carpenter (David Clennon), stále provokativní rozhlasový moderátor židovského původu Sam Kraus (Richard Libertini), či vesnický a rasistické rozpoložení podporující reverend Russell Johnson (Clifford A. Pellow). FilmZrazenýje sice stále útokem rozohněného partyzána na rasistické a xenofobní základy vlasteneckého zápalu Spokojených států amerických, předchozích uměleckých a emočních kvalit již ale nedosahuje.

V strhujúcom a provokatívnom príbehu o agentke FBI, ktorú pátranie zavedie do zdanlivo pokojného mestečka, ktoré skrýva čosi desivého, stvárnili hlavné úlohy Debra Winger a Tom Berenger.Slušný nadštandard. Dráma, ktorej nechýba napätie a ani hlbšia myšlienka. Debra Winger v hlavnej úlohe dvíha kvalitu celého filmu. Scenáru síce niečo chýba, nieje až tak pútavý, cez to všetko však snímok až tak často nenudí.A to je to hlavné, pri tejto dlhšej stopáži. Snímok o rasizme, Ku-klux klane a nevraživosti bielych a čiernych tu už bolo dosť a tu sa rozhodne nejedná o to najlepšie, je poznať béčko a lacnosť snímky, avšak treba vziať v podtaz, že sa jedná o film z roku 1988 a v tej dobe tých filmov o južanských vlastencoch až tak nebolo. Hodnotím to celé pozitívne a nadpriemerne.