Nástup (1952)

Začnu zápory, abych se pak mohl dostat ke kladům a závěrem k hlavní myšlence. Ano, propagandistického patosu je tu moc. Některé dialogy šustí papírem a kdyby byly kratší, bylo by to údernější. Celou tu absurditu graduje polibek mezi Chudíkem a Sejkem. Ale je tu spousta skvělých scén, situací a obrovské množství našich nejlepších herců. Kde jinde můžete vidět Marii Vášovou jako nacistku? Nebo Högera v takové roli? A pak je tu myšlenka, která je možná dneska aktuálnější než dřív...a která by měla být dneska všem ukázána. Když Němec při odsunu začne nadávat, že se jednou vrátí a českými lebkami bude dláždit silnice....myslím, že vzhledem k současné situaci k tomu nemusím víc dodávat.

Silné drama s výbornými herci, luxusní svině v podání Vášové, budoucí primář Sova, Soběslav Sejk, pan Štěpánek v roli muže zlomeného osudem... Ne, opravdu nebudu dávat odpad kvůli tomu, že je zde vítána sovětská armáda nebo oslavován Komunistický manifest. Dobrý film je prostě dobrý film, užil jsem si celé dvě hodiny; zato při současných filmech odcházím od televize po jedné minutě.

Nenávistné komentáře nechápu, myslím že po válce bylo tolik hořkosti a křivdy že lidi takhle sudetské Němce vnímali věsměs všechny, byť zde Vávra dle scénáře ukazoval všechny polohy Němců i ty co byli komunisty, je fajn tento film z filmařského pohledu vidět i to jak se zachází s divákem. Chudík skvělý na hrdiny, Höger buržoust RG který zneužíval revoluční ideje apod. Dnes se na to dívá jako na pohádku, skvěle jsou zahraní i typově vybraní ponížení sudetští obyvatelé.

Druhá světová válka skončila a následně začala pomsta Němcům. Stejně jako na začátku války byli z pohraničí vyhnáni Češi, byli po válce vyhnáni Němci. Začalo tedy nové osídlování Čechů na území poválečných Sudet a přísné budování socialismu. Takzvaný *Vítězný únor* se blíží. Je to film plný nadšení a ideálů, samozřejmě poplatný své době, který zpočátku působí docela zajímavě, zejména svou akční atmosférou, ale následné budování a komunistická politická mašinérie všeho možného i nemožného bohužel nastupuje velmi brzy. Navíc je do děje vetkáno tolik motivů, že každá časová etapa je ve svém vývoji velmi zkratkovitá, tudíž neúplná a jaksi bez logiky. Jako velkofilm hodně ztrácí, zejména po scenáristické stránce. Příběh ukazuje dobu takovou, jaká byla. Nelehkou, politicky přesvědčivou a plnou sovětské angažovanosti a vlivu. Dnes se na tento film díváme s plnou nenávistí, ale s vlivem EU a USA to v době dnešní není jinak. Červená nebo modrá vlajka. Dříve socialistické výdobytky, dnes ty evropské. Každopádně, Snímek právě svou ideologií a přímou oslavou socialismu, kvůli které je nutné vnímat tento aspekt s určitým odstupem, dnes slouží především jako vzpomínkový dokument o poválečném osídlení pohraničí a všech politických událostech. Rysy socialistického realismu jsou nepopiratelné. Atmosféra doby je tedy zachycena věrně. A role komunistické strany v osídlování pohraničí. Atmosféra doby je tudíž zachycená věrně. A role komunistické strany v osídlování pohraničí? Jako kdyby si dnes vládnoucí strana svou polívčičku na ničem nepřihřívala. Že? Inu, žádný politický film to v daleké budoucnosti nemá lehké.

Byť je Nástup natočen na barevný materiál, jedná se o velmi černobílý film. Závěrečnou rozlučku s Rudou armádou museli vidět kluci a holky z Hollywoodu vedeni Spielbergem a inspirovali se zde pro všemožné patetické scény, materiálu je zde zdostatek ještě na několik dalších dekád (to ještě zachráníme Ryanů!). Vávra zde hřešil na to, že agitky byly v kurzu, takže se do distribuce dostaly i ty nejhorší, k nimž bezesporu Nástup patří. Schematické postavy se pohybují v šablonovitém příběhu, jejich interakce jsou povětšinou nechtěnou parodií. Z plejády zvučných hereckých jmen vyčnívají pouze dvě. Chudík zde podal jeden z nejhorších výkonů své kariéry, jeho Bagár je šedivý, nezajímavý a nudný. Oproti tomu Štěpánek v malé roli exceluje a herecky nad ostatními výrazně ční. Jeho tajemník je brilantní studií zbabělosti, touhy zavděčit se, pocitu méněcennosti, potřeby přežít za každou cenu a ochoty kdykoliv a před kýmkoliv ohnout hřbet. Štěpánek sám by si zasloužil svých nejen pět, ale rovnou i klidně deset hvězdiček, ale vzhledem k tomu marasmu kolem jeho postavy toho nejsem schopna. Jen s úctou hledím, jaké úsilí byl ochoten věnovat kvalitě odvedené práce i pro ryze nezdařilý scénář, z nějž celkem logicky musel vzejít nezdařilý film. Jedna hvězdička navíc jen za Zdeňka Štěpánka.