Muzikantská Liduška (1940)

Tento film tedy v žádném případě nepatří k nějakým skvostům. Někteří zde oceňují Jiřinu Štěpničkovou a Gustava Nezvala, za mne tedy Štěpničková hraje dobře, ale to nalíčení (hlavně oči), vůbec nesedí k vesnické dívce a Gustav Nezval nikdy nepatřil ke špičkovým hercům, jeho neustálé přehrávání a deklamování je hrozné. Oceňuji spíše herce jako Gustav Hilmar, Jaroslav Marvan nebo Jaroslav Vojta, výborný byl i Stanislav Neumann. Ty dvě hvězdy dávám filmu jen za jejich výkon.

Pro černobílé vesnické filmy mám slabost, a tak je zřejmé, že se mi líbila i Muzikantská Liduška. Jiřina Štěpničková se pro tyhle role narodila a Gustav Nezval také nezklamal, komické úlohy si užívají Jaroslav Marvan (roztržitý muzikant) a Stanislav Neumann (místní blázen). Dočetl jsem se, že předloha je dost odlišná od této adaptace, ale to mi samozřejmě nijak nevadí. Myslím, že pokud se nejedná o opravdu slavné dílo typu "Babičky" či "Švejka", je odlišné filmové zpracování v pořádku. Snímek měl úspěch i v Praze, jejíž obecenstvo si na venkovské látky nikdy příliš nepotrpělo - ve dvou velkých premiérových kinech běžel jedenáct a půl týdne, na venkově byl úspěch ještě větší. Zaslouženě.

FilmMuzikantská Liduškaje selskou fraškou. Povídka Vítězslava Hálka je tragédií, ale filmová adaptace Martina Friče se, s přispěním Karla Steklého, stala taškařicí.Muzikantská Liduškaje spíše básníkovou romantickou poťouchlostí, k tomu se podává folklorní nehmotné dědictví, lidová slovesnost a tradice a mnohé okamžiky klaunského odlehčení. Poezie rezonuje v obrazových kompozicích Jana Rotha, v kulisách i ve výrazech selské secese. Hlavní postavou prostořeké formy selského romantismu je Liduška Staňková (příjemná Jiřina Štěpničková), mladičká dcerka do vesnice nově přistěhovalého bohatého sedláka. Vzepře se zavedeným a osvědčeným vesnickým praktikám, což se nakonec ukáže jako velmi prozíravý tah, aby se nechala unášet tou vibrující vášní lásky a chtíče daleko, nahoru, až ke hvězdám. Mužnou odměnou lásky je Toník Jaroš (pozoruhodný Gustav Nezval), virtuózní vesnický houslista. Mladík má sice menší patálie s vojenským odvodem, neláskou budoucího tchána a vrávoravou důvěrou ke své vyvolené, přesto je nakonec on tím vítězem citů. Významnou postavou je Krejza (nevyrovnaný Vilém Pfeiffer), syn nejbohatšího vesnického statku. O majetek šlo na vesnici na prvním místě, proto ta starost o rodinné zabezpečení. Důležitou postavou je Staněk (zajímavý Gustav Hilmar), Liduščin otec a bohatý sedlák. Myslí především na vhodnou budoucnost dcery, ale nepočítal s melancholickým zatměním jejího rozoumku. Z dalších rolí: své funkce stále marně se zbavující rychtář (Jaroslav Vojta), o budoucnost dcery starostlivá Liduščina maminka Veronika Staňková (Marie Blažková), kapelník, náročný Toníkův otec a klarinetista Jaroš (Karel Černý), roztržitý a vypočítavý c. a k. sanytrník Souček (Ferenc Futurista), popletený hobojista a fagotista Liška (Jaroslav Marvan), jeho kamarád, vtipálek a též basista Chomelka (Eman Fiala), vyzývavý vesnický blázen Zlatý ženich (Stanislav Neumann), do svatby synáčka ženoucí utajeně krachující statkářka Krejzová (Hermína Vojtová), baba kořenářka a Součkova černá můra Frantina (Ella Nollová), překvapený farář (Otto Čermák), či prostoduší pomocníci sanytrníka Vočko (Gabriel Hart) a Harhule (Antonín Jirsa). FilmMuzikantská Liduškanení věren svému knižnímu vzoru ani svým působením, ani svou náladou, či předsevzetím. Film je selskou fraškou se zachovalou lidovou slovesností. Nečekaně povedená zábava.

Po menším váhání dávám pět hvězdiček, mj. proto, že se film natáčen v exteriérech roubenek Českého ráje. Drama o Lidušce, která se pominula na rozumu poté, co u oltáře odmítla sňatek s vychytralým mládencem (jako vždy slabší Vilém Pfeiffer), je znám naší starší generaci jako nejznámější povídka Vítězslava Hálka. Nevím ale, zda není konec upraven ku šťastnému rozuzlení, natolik si povinnou školní četbu nepamatuji.- V titulcích filmu je jako autor námětu označen Vítězslav Nezval, nevím, jak k tomu došlo, ale jistě se jedná o omyl, pokud se básník nepodílel na scénáři. Ovšemže jde o dílo Hálkovo.

Snad kazdy z nas zna vyraz Muzikantska Liduska.Ale asi uz min lidi zna film Muzikantska Liduska a pritom je to film krasny . Ano laska, ktere nebylo prano - Liduska se ma provdat za bohateho sedlaka i kdyz miluje jineho . Utece od oltare , pomate se na rozumu, deti se ji posmivaji , rodice jsou nestastni . Ale laska vsechno prekona. Krasny film.