Mnoho povyku pro nic (1993)

Toskánské slunce v podání Kennetha Branagha nepůsobí jen jako malebná kulisa, ale jako pulzující aréna, ve které Shakespearův odkaz ožívá s nefalšovanou živelností a bez nánosu akademické ztuhlosti. Tato verze klasické komedie je břitkou hrou, kde se v rytmu brilantních dialogů odehrává nadčasový souboj pohlaví. Branagh se nesnaží o umělou osudovost, ale nachází si ji v drobných gestech a trefných slovních přestřelkách, které mají přesně tu dávku intelektuální dravosti, jež z veršů dělá organickou součást moderního vyprávění.. Nabušené herecké obsazení je pilířem, o který se celý zážitek opírá. Branagh a Emma Thompson v rolích Benedicka a Beatrice předvádějí výkon, který je ve své vzájemné chemii naprosto odzbrojující. Jejich postavy nejsou jen figurkami v renesančním schématu, ale bytostmi, jejichž cynismus a neustálé rýpání do instituce manželství jsou jen obranným valem proti vlastní zranitelnosti. Civilnost, s jakou oba nakládají s náročným textem, dodává filmu nevídanou lehkost.. Na druhou stranu se nelze zbavit pocitu, že se snímek v určitých pasážích až příliš rozmělňuje v teatrálnosti, která může občas působit poněkud bezkrevně. Zatímco ústřední dvojice táhne motor filmu, vedlejší linky občas ztrácejí pevnou půdu pod nohama.. Je to počin, který spíše obdivujete pro jeho kultivovanou režii a energii, než že byste se v něm beze zbytku citově rozpustili. Přesto jde o cenný důkaz, že i v systému plném schémat může vzniknout dílo, které svou dravostí ční vysoko nad běžnou produkci. K dosažení lepšímu diváckému zážitku a třeba i dalším návratům mu chybí "jen" ona pověstná jiskra osudovosti.70%

Mrzi mě tyto ústupky producentům při obsazování postav. Ačkoliv jsem přesvědčený, že Denzel Washington je skvělý herec, nehodí se do Shakespearovy hry jako italský kníže. Je to prostě blábol, stejně jako jím je černošská anglická královna Marie Stewartovna. A je jen škoda, že náš svět opouší přirozenost a zdravý rozum a nastupují regulace a kvóty.

Extrémně přepjatá ukřičenost1)  nijak v mých očích nezískává na ceně proto, že se pod ni podepsal sám William Shakespeare._____
2)  Nervózní expresivní dialogy jsou možná vhodné pro divadelní prkna, ale ve filmu mě rušily. Moc keců pro nic._____
3)  33letý režisér, scenárista, herec i producent Kenneth Branagh (Benedick) je nesporně muž mnoha talentů. Ovšem jeho casting mě příliš nezaujal. Můj oblíbený 29letý Keanu Reeves (Don John) mě zde herecky nepřesvědčil. 39letému Denzelu Washingtonovi (Don Pedro) to sice slušelo, ale jeho černá tvář mi jinde než v Othellovi (abych zůstal u Shakespeara) přijde poněkud nepatřičná._____ 
4)  Film očividně zrobila ruka zkušená. Vidíme pěkné exteriéry, posloucháme parádní hudbu, sledujeme hbitý střih, ale přesto toto ukecané renesanční blábolení prostě není pro mne. Shakespeare nikdy byl můj cup of tea, což jsem si při sledování této nesporně kvalitní filmové adaptace znovu potvrdil. Snad někdy v příštím životě..._____
5)  Výstižný koment: nascendi***.

S primeraným pocitom hanby priznávam, že túto Shakespearovu hru nepoznám a po zhliadnutí toho, ako si ju pretvoril uznávaný adaptátor  jeho hier, ani toho nadmieru neľutujem. Obsadenie Denzela Washingtona do úlohy Dona Pedra ma vyrušovalo asi tak, ako kedysi obsadenie Omara Sharifa do úlohy dr. Živaga. Ale to nebolo najpodstatnejšie. Horšie bolo, že ma táto hra rušila inscenovanou bujarou veselosťou, prehnanými emóciami, príbehom, ktorý ma zaujímal iba minimálne a hlavne prebytkom textu, za ktorý samozrejme Branagh nemôže. Výsledkom bolo, že som film z povinnosti dopozeral a som rád, že to mám za sebou, aj keď celok nepovažujem za nevydarený.

Režisér Kenneth Branagh ponúka klasické spracovanie tejto komédie od Williama Shakespeara. Tešiť sa môžeme na výborných hercov ako Emma Thompson, Denzel Washington, Kate Beckinsale či Michael Keaton. Keanu Reeves si tu tiež zahral, tentokrát negatívnu postavu. Divák si tu nájde okrem humoru, vtipu a romantiky aj morálne ponaučenie. Hodba výborná, dobové kostýmy presvedčivé.