Májové hvězdy (1959)

Nejnebezpečnější je, když se do služby ideologie dají schopní umělci! Odporný komunistický režim, a nás jako ruskou gubernii, tak dlouho legitimizovali! Je neuvěřitelné, že nad touto ideologickou příšerností se ještě dnes může někdo dojímat i přes rok 1968 a přes ta zvěrstva, která Rusové provádí na Ukrajině. Podívejte se na oscarový dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Tam uvidíte co znamená ideologie a jak ji Rusáci používají dnes a používali vždy.

První dvě povídky čerpají z literárního světa Ludvíka Aškenazyho, tak osobitého, že převod do filmové řeči sotva může zachovat kvality předlohy, natož je umocnit. Třetí, akční epizoda jako by sem vpadla z Drdovy "Němé barikády" a v posledním příběhu převládl kýč. Pochvalu zaslouží "štafetová" kompozice propojující vybraně malebné kouty české země.

„Za poslouchání cizího rozhlasu je trest smrti“ – je povoleno poslouchat pouze tu správnou propagandu. Ještě měli připsat: „Za neposlouchání naší propagandy je rovněž trest smrti“ „Povinné poslouchání naší propagandy alespoň 30 minut denně“ „Zkušební testy ze znalosti propagandy 1 x týdně“ „Za nedostavení se k testu nebo za propadnutí u testu je trest smrti“ Cizí chlap s malým chlapcem v posteli. Klučina lehce otravný. Ometálovanec přísahá. „Je to všechno sprosťárna a lumpárna.“ Dobří: Dítě, Dítětová, Kreuzmann v tramvaji. Pěkná ruská píseň o Praze. Zednářská symbolika: 33: „Tri nóči nespal. Tri nóči“; 40:46 – globus; Brejchová – 48:09 – merkel sign; 1:18:31 – Trégl – tři šestky;

Mohl to být kvalitnější film. Tvůrci si totiž dali za úkol zobrazit konec války v několika podobách. Nečetl jsem knižní povídkové předlohy, ale věřím, že samotná literární předloha či spíše předlohy, byly lepší. Chce se mi tomu věřit. Ale není všechno zavrženíhodné. Například když Miloš Nedbal jede na autě. Projevuje se i fakt, že je to výborný herec. Dokáže mistrně zahrát tu radost z konce války. Z toho, že se vrací domů. Z naděje, že to zlé je pryč. A rychle padá na kolena, když nepochopitelné umírání pokračuje. Německý voják sice ví, že dávno prohrál, přesto se nevzdá a je ochoten bojovat do posledního dech a náboje. Ruský mladík díky tomu přichází o život i v posledních dnech války. Nepochopitelnost umírání je ještě tíživější než v době války. V té době se to dalo čekat, ale na konci, kdy mělo být po všem? To vše pan Nedbal skvěle zahraje. Na druhé straně tu máme komunistickou propagandu ve smyslu ruského vojáka, který chce řídit tramvaj a babička by s ním jako s řidičem jela klidně i na konec světa. Jen jeden z příkladů. A to film táhne zpět. Docela poslouchatelná hudba a kvalitní herecké výkony, kdy fajnšmekr může odhalovat herecké taje mladých J. Bohdalové či Karla Effy, však vrací dílo k tomu lepšímu. Když si odmyslíte propagandu, hlásající nebeské chvalozpěvy na ruského vojáka, dá se film kvalitně hodnotit především pro ty menší samostatné příběhy jednotlivců.

(2x) Vzhledem k tomu, jak tragicky zasáhly události 2. světové války do osudů mnoha lidí, rodin, měst i celého národa po celém světe, asi se nesluší moc říkat o některých filmech zabývajících se touto tematikou, že jsou nádherné, byť mohou být sebedokonalejší, autenticky natočené, či umělecky kvalitné. Tady ale musím jednoduše napsat: je to NÁDHERNÝ FILM.Májové hvězdyjsou velice působivým koprodukčním snímkem sovětského režiséra Stanislava Rostockého, v pozdějších letech i dvakrát nominovaného na Oscara. Ve čtyřech, na sebe jemně navazujících povídkách se odehrávají více méně klidné, poeticky laděné útržky lidských osudů na konci války v květnu 1945. Byť to může někomu zavánět propagandou a každá povídka svým způsobem ukazuje oslavu přátelství mezi českým lidem a vojáky ze Sovětského svazu, vše se odehrává v poloze naprosto lidské a bez jakékoliv politiky. Úsměvná je romantická epizodka s krásnou mladou Janou Brejchovou a ruským vojákem v školní třídě, či závěrečná historka o první poválečné jízdě tramvají. Jako nejsilnější dějová linka se mi jeví příběh postavy Miloše Nedbala, s krásným pocitem z návratu z koncentračního táboře domů a následného zklamání po příchodě ze zjištění, že v jeho domě zůstal zabarikádovaný nacista. Film je doprovázený originální ruskou hudbou a zazní i jedna rusky zpívaná písnička o Praze. 90%(deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů)